Strašidelné pohádky Zdeňka Karla Slabého
23.12.2011
Ivo Fencl
Literatura
Klasik české literatury pro děti i její zdatný teoretik PhDr. Z. K. Slabý letos v nakladatelství Portál navázal knihou Strašidelné pohádky na publikaci nakladatelství TARTAROS ze začátku roku nazvanou krkolomněji: O lelcích, Bychovi a muži v masce. Jsou tu odlišnosti? Určitě.
Zatímco předešlá Slabého práce sestává ze tří pohádek, v té novější jich najdeme hned pět, a zatímco knihu O lelcích lze bez problémů zařadit i do kategorie „fantasy“ (a oslovují se tu také dospělí), pokračování je notně pohádkovější a „jenom pro děti“.
A jinak? Knihy mají, pravda, přehršli faktorů společnou, a to včetně vypravěče příběhů, který občas vstupuje do dějů jako autor sám. Přesněji řečeno? Pokud jsme ve Velkém mravenčení (tj. úvodním příběhu z Lelků) potkali pohádkáře v pražském parku nad mraveništěm, načež tam záhadně usnul(?) a zmenšil se, tady pohádkáři hned v prvním příběhu Strašliví duchové v kukaních, ale taky dušínek dopomůže k cestě do imaginárního světa klasická spiritistická seance, situovaná však krapátko anachronicky hned do sousedčina bytečku ve strašnickém panelovém domě, kde Zdeněk Karel Slabý skutečně žije.
Ve druhé z jeho pohádek (Vlk Alfons a Kakabus Usměvavý) není, nutno říct, strašidelnost úplně dodržena. Slabý však brilantně zvládl experiment. Sledujeme totiž vznik pohádkového příběhu, ale jen do chvíle, kdy je na pisatelově stole přehlušen příběhem jiným, přičemž prvnímu z obou prý...„Budiž počítač lehký!“
A třetí pohádka? Kratochvíle obra Velikáše aneb Zmýlená neplatí nás zavedou do Troji (tou nepokrytou pražskostí navazuje autor taky už na knihu předchozí), ale nikoli do zoo v Troji, ani na místo tamní ohavné, nedostatečně osvětlené vraždy, nýbrž do jeskyně (je tam opravdu? Nevím!) obývané titulním obrem. Gigant zajme malou, zvědavou holčičku Ninu a předvede jí postupně „Roseklův meč“ a „Probrustovo lože“. Nechá ji taky spolknout velrybou a... Ano, trochu to připomíná pohádky pánů Hughese i Trnky, ale i &Svandrlíkova a Nepraktova Seka a Zulu.
Další próza? Má arabské prvky, jmenuje se Hrad, kterému straší ve věži a zavede nás na strašidlácký Rumštajn. Půvabnou publikaci ilustrovanou Eugene Ivanovem uzavírá poté příběh Vodník Kropáček až z Prahy o pověstném zeleném hrdinovi ZPOD vyšehradské skály, který tu přebývá pět set deset let – a rád, přičemž v destinaci, již mu závidějí jak vodník Fadrhonc od Mánesa, tak i hastrman Raťafa z Kampy. Teprve díky tomu, že se Kropáček doslechne o vzdáleném moři s velrybou, pozná pak nečekaně i nádheru pražských střech pozorovaných z Hradu v nasvícení „slunečním reflektorem“, ale také na skutečné moře dojde, a to moře i se žralokem a krásnou pannou Jorikou. Ano, Slabého pohádky nás opět nezklamou a jsou jak dějově pestré, tak i jazykově mistrné, neobyčejně vynalézavé, fantazijí překypující, celkově překvapující a vtipné. V nakladatelství Portál přitom vyšly už před čtyřmi roky i Slabého Nedokončené pohádky.
Zdeněk K. Slabý; Eugene Ivanov
Nakladatelství Portál, 2011
Titulní stránka převzata ze stránek vydavatelství Portál www.portal.cz