Jaký by to byl hrdina, aby si jej americká produkce nevšimla a nenatočila o něm film. Jméno Spartakus je všeobecně známé a je s podivem, že k natočení jeho dramatických osudů došlo až v roce 1960. Tehdy se společnost Universal Pictures Company rozhodla investovat 12 milionů dolarů do projektu superpodívané pro nejširší divácké masy. Za základ byl použit známý román Howarda Fasta a k režii byl povolán zkušený Anthony Mann. Na titulní postavu byl vybrán Kirk Douglas (viz foto v závěru), jehož prvním vítězným aktem byla hned po začátku natáčení likvidace režiséra pro neřešitelné neshody. Narychlo byl na tento post povolán talentovaný Stanley Kubrick, který se už předtím pokoušel Kirka Douglase ukočíroval ve válečném dramatu STEZKY SLÁVY. Jestli si tentokrát sebevědomý Douglas myslel, že Kubrick se velikosti projektu zalekne a půjde mu ve všem na ruku, tak se spletl. Kubrick se zakousl do velké příležitosti a pedanticky prosazoval do filmu vlastní nápady a kritéria. Což pochopitelně mnoho členů natáčecího štábu pobouřilo a málem došlo k další filmařské vzpouře. Třeba kameraman Russell Metty si údajně stěžoval producentům, že Kubrick převzal jeho práci. Kubrick mu na to odpověděl, aby si sednul a nic nedělal. Metty se podrobil a paradoxně získal při vyhlašování cen Akademie Oscara za kameru.

Tohle vše, co se dělo před a po začátku natáčení, divák na výsledném filmu nepozná. Stejně ho nemusí zajímat, že některé použité záběry natočené v poušti pocházají ještě z dílny Anthony Manna. Pozná však, že ostruhy, které si zde Kubrick brousil měly ostrá ostří - další jeho tvorba, jak víme, mu přinesla nehynoucí slávu v projektech jako třeba 2001:VESMÍRNÁ OSYSSEA, MECHANICKÝ POMERANČ, BARRY LYNDON či EYES WIDE SHUT.

Příběh hrdinného otroka Spartaka se odehrává v letech 74 - 71 před naším letopočtem. Ve filmu můžeme sledovat jeho osudy začínající v libyjských dolech, kde málem zemře hlady. Pro svoji silnou postavu je vybrán za gladiátora a poslán na výcvik do Itálie. I to je však téměř rozsudek smrti - stačí jeden nevyhraný zápas a s ním skončí i jeho život. Gladiátorská výchova je však příjemná - je mu dokonce i přidělena otrokyně Varinie (Jean Simmonsová), do níž se pochopitelně zamiluje. Brzy po prvním zápase však dojde ke vzpouře gladiátorů a Spartakus je zvolen do jejich čela. K stále rostoucí skupině vzbouřenců se pak přidává i Spartakův přítel Antonius (Tony Curtis), oblíbenec Římana Marka Crassa (Laurence Olivier). Otrocká vzpoura se vítězně šíří, Spartakus získává svoji Varinii, ale je jasné, že proti římské armádě nemá šanci na úspěch. Ale boj za svobodu je třeba dohrát až do konce - i když na konci čeká něco úplně jiného.

Pro ctitele akčního filmu je tříhodinový SPARTAKUS vítaným osvěžením, protože není bezduchou přehlídkou násilí, ale pokusem o dramatický umělecký tvar. Jistě zapůsobí výprava i kostýmy (obojí oceněné Oscarem). Dočkáme se mužných bojů i romantické lásky. Vynikající jsou bojové scény s desetitisíci statistů i monumentální stavby starověkého Říma od architekta Erika Osborna. A perlou na dortu jsou pak herecké výkony - od již jmenovaných se zaskvěli ještě Charles Laughton jako Gracchus či John Gavin v roli Caesara. Humor do filmu vnesl Peter Ustinov, jenž za vedlejší roli Batiata získal Oscara.

Čestný a hrdinný boj proti bezpráví patří ve filmových velkopodívaných k nadprůměrným dílům a není pochyb, že dokáže zaujmout i dnes. I když to bude jen na televizní obrazovce, přestože naše první seznámení s filmem se uskutečnilo v dnes již neexistujích kinech, kde se promítal 70 mm široký filmový pás s magnetickým šestikanálovým zvukem - tehdejší zázrak promítací techniky, který se kupodivu uplatnil i u nás.

Jen by si divák neměl plést tohoto ušlechtilého Spartaka s hrdinou novějšího seriálu SPARTAKUS:KREV A PÍSEK, o němž, i o jeho hrdinovi v podání Andy Whitfielda, už platí zcela jiná charakteristika.
Foto: totalfilm.com, gotsaun.com
 

**********************************************

SPARTAKUS (Spartacus), USA 1960, režie Stanley Kubrick,
uvádí ČT 2 v pondělí 5. března ve 21,00 hodin