„Sice pracuji od dětství v BIS, ale mně to nevadí. Je to v rámci dlouhodobého úkolu britské MI 5plus 6 a 007. Vyškolil mě ještě starý Cowley. Jo, je to tak. S Doylem jsem dodnes jedna ruka a s tím jeho jako liška mazaným kamarádem Cumberlandem (nebo jak se jmenuje) jakbysmet.
Také Romana Janouška, redaktora z Tvaru znám velmi dobře - a při golfu na Kárlštejně mě ve štychu rozhodně nikdy nenechal. Je to člověk. Jako každý. Odejde, jeho žena mi volá. Nikdo není dokonalý. A tohle už je právě ta „hra se jmény“, pro autora této povídky prý „tak typická“.
No, nevím. V pátek jsem byl (jako obvykle) právě u Janoušků na návštěvě. Zničehonic zazvonil telefon a Eva (Romanova žena) to nonšalantně vzala: „Ano, je tady.“
Normálně mám povoleno k nim chodit, ale ten den mi říkala, že to Romana rozčililo, a nazítří mi dokonce telefonovala, že prý kvůli mně v tu chvíli nějak „ztratil v autě kontrolu“. Ale to asi žertovali oba. Zrovna tak přece chodím i do rodiny producenta Františka Janečka.
Ten naštěstí neřídí. Radši se opaluje. Ale malé příčiny mívají velké následky, jak zněla už osvědčená zásada komedií Laurela a Hardyho i Bustera Keatona. A jinak zdráv?
Inu, snad. A postávám rád v pozadí. Jako Roman. Říkají mi Stín. I ty mi tak smíš říkat, bejby! A HASTALAVISTA! Bať. Call me a Shaddow! A mimochodem, tenhle film s Michaelem Keatonem , co právě dávají nad barem, jsem už taky párkrát viděl. Je lepší než Kmotr. A je na něm zajímavé, jak straní padouchovi. Ejhle, hotový Fantomas. Nicméně tu padoucha hraje právě Michael Keaton. Vzpomínám i na nejzajímavější místo. Michael tam frnkne policii ukradeným bourákem a měl by se tudíž až do morku kostí stydět, on si však pustí do vozu rockovou vypalovačku a vesele si zpívá: ROULIN!
ROULIN! Páni kritikové, štamgasti i servírko Joriko, je to na mou duši velmi kontroverzní film. Takovým říkám ROPULIN. Anebo GORILIN. A je na indexu. Jo, jo, jako ty odposlechy. A jmenuje se Hranice zoufalství. A tak by literární kritik po právu nazval i tyto mé výlevy, bejby!“
ikonka: hn.ihned.cz