Osobitý tvůrce Krzysztof Zanussi bývá považován za jednoho z předních tvůrců polského "kina morálního neklidu." Od svého prvního filmu STRUKTURA KRYSTALU (1969) klade otázky po smyslu života, lidského konání, věnuje se problémům poznání, vztahům racionálního a citového, intelektu a morálky, jednotlivce a společnosti. Začínal jako filmový amatér. Studoval nejprve fyzikální fakultu, poté filozofii a jako třetí vysokou školu absolvoval lodžskou filmovou školu. Není proto divu, že v jeho díle se střetává vědecký svět a jeho postavy s intelektuály, hlásícími se k humanistickému poslání, věda s filozofií, etika s pochybnou morálkou a materiální pohled s otázkami metafyzickými končícími až u posledních věcí člověka.

OCHRANNÉ ZBARVENÍ patří vedle arciděl sedmdesátých a začátku osmdesátých let jako ILUMINACE, STRUKTURA KRYSTALU či KONTRAKT k jeho vrcholným dílům. Jako v jiných filmech moralisty Zanussiho i tady jde o problém etický, o mravní profil člověka, zobrazený na konfliktu dvou typů lidí, dvou morálek a dvou přístupů k životu.

Uprostřed slunného léta na prázdninovém kurzu studentů jazykovědy se mladý aspirant Jaroslav (Piotr Garlicki), dostane do opozice k prospěchářskému a pragmatickému docentovi Jakubovi (Zbygniew Zapasiewicz). Pro Jaroslava jsou pojmy spravedlnost a čest vyznávanými hodnotami a proto prosazuje s mladistvou naivitou pravdu a nezkaženou morálku. Naproti tomu jeho oponent je člověkem, který se vědomě a za každou cenu chce přizpůsobit konvencím i morálce a nasazuje si proto vlastní „ochranné zbarvení,“ jakousi chameleonskou masku, s níž snáze proplouvá životem. Svůj cynismus, absenci morálních zábran a pokrytectví konformista Jakub veřejně vystavuje a poctivého Jaroslava provokuje. „Jednám špatně, protože je to pohodlné," zdůvodňuje si své postoje. Třetí postavou je mladá anglická stipendistka Nelly (Christine Paul-Podlasky), která je v novém prostředí trochu nejistá a spíše než rozumem se řídí intuicí.

Nejde však jen o ústřední spor jednoho konformního docenta s nezkaženým studentem. Druhou rovinu filmu tvoří dramatická akce kolem vyhodnocení studentských prací. Řady účastníků rozhořčí způsob jak byla akce zajištěna a odhodlají se k protestnímu vystoupení. A najdete zde i další oscilující problémy a až modelové situace, v nichž se střetává rozum a cit, pravda a ideál, kompromis a vzpoura. Na ústřední konflikt hlavních postav můžete pohlížet několika způsoby. Na pohled cynická hra Jakuba s naivním asistentem může připomínat hru na kočku a myš. Může mít však ještě jiný význam: Jakub nechá mladšího kolegu projít zkouškou deziluzí a pomocí vyhrocených konfliktů chce prověřit, zda jsou jeho morální zásady skutečně tak pevné a zda se nejedná jen o sebeobelhávání.

Zanussimu nejde o nalezení jednoznačného východiska. Dívá se na problémy s chladnou objektivitou, vrší pro a proti a vytváří takové situace, jimiž chce zneklidnit naše vědomí a svědomí. Nastoluje a vzápětí zpochybňuje rozličné alternativy postojů s tím, že každý člověk volí za sebe a sám též nese za volbu odpovědnost. Je si vědom, že recept neexistuje, že etické problémy současného světa jsou komplikované, ale člověk obdařený intelektuální dispozicí nemá právo uhýbat a krýt se za svoji specializaci. V tom je Zanussiho angažovanost a zaujetí jež si zaslouží diváckou pozornost.

OCHRANNÉ ZBARVENÍ je film divácky nesmírně vděčný a působivý, z něhož si můžete odnést mimořádně silný zážitek. Jeho univerzální výpověď má rozhodně stálou platnost bez ohledu na dobu jeho vzniku.
Fota režiséra a hlavních aktérů: kinokalender.com, novinky.cz, csfd.cz

*********************************
OCHRANNÉ ZBARVENÍ
(Barwy ochranne), Polsko 1976,
režie Krzysztof Zanussi,
uvede ČT 2 v pondělí 1. října od 21,45 hodin