OdcházeníS osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)
Pět roků uteklo od smrti Mirka KováříkaNakonec úřaduje smrt – detektivní román z prostředí ministerstvaMechanický andělV hlavní roli citron: Cyberlemon válcuje cybertruck. Kde ho spatříte?Havlovy děti: New adult román o generaci vyrůstající ve svobodě5 netradičních grilovacích receptů pro dokonalé létoJak putovat světemSelf-care: Klíč k harmonii v moderním světěŽeny, mistryně, umělkyně 1300–1900 Mechanická princeznaPrázdniny pro zaláskovanéFestival Prague Sounds
• Pokus o parodii na nezávazně politicky-milostnou ódu Tyto verše jsou parodií. Jsou, ale... Ale právě parodie někdy obrodí a dodá optimismus. Ne třeba hned euforii, ale často entuziasmus. A právě parodie někdy dobije naši tělesnou schránku způsobem, který jednoduše nenajdete nikdy jinde.
Ta žena byla úsměvem, jmenovala se Džej Ta žena byla sokolem, letěla, byla nej. On však byl pouhým nohsledem té ryzí, slunné Džej On však byl pouhým notýskem té noční luny Džej Jednoho dne však řekla mu: Už nebuď nohsled můj! To řekla, a pak dodala: A mysli! Neleť! Stůj! I postavil se do lesa - a Punťa, malý psík, zaštěkal na něj (nebesa!), tu došlo mu vše! Dík! Pak běžel stal se plápolem. Vrchlickým, Puzem, motorem, Ferrarim, Ringem, Hrabalem (a taky kapku soumarem) Snad pochopil. On dorostl. Už dozrál, došel k cíli a vodu čirou z jeřabin pak víly v šoku pily, když spatřily, jak žene se tou stezkou sokolníka, a jak se míhá po lese – a ne už piják mlíka! On dorostl, už Čapkem byl, už Klausem, Havlem, Tofim, on dozrál, předčil jeřabin - a zbavil se i ofin. Teď krátký vlas a silou výš – i posilovnu srovnal i ženě pana náměstka, on už se málem rovnal, i múze pana pana papeže, co lehkou je prý vílou, on Ecem byl a Shakespearem i světem, kosmem, černou dírou, A auto koupil, frajeřil, audinu řídil skvěle a hlas už nezněl co kvil vil, ten jeho rašil v těle. Však spěchal dál - a chvat a shon - a i pár hejsků zkopal a sám Brad Pitt i Johnny Deep hned měli na něj dopal. „Jsi idol žen, jsi idol žen!“ tak volali a vlhli a On tady stál nabroušen a svaly jemu tuhly. Byl silný, chrabrý (najednou) a vystrnadil nečas A usmál se - a pohladil jej i sám moudrý Nečas. I Kalouska pak obludil, pokud šlo o peníze, a taky mnohé ženy zpil (a nemluvil o míze) a v naši moudré Unii? To on posílil měnu a s Merkelovou, s Barrosou nevyvěšoval plenu! + Tak co mohla Džej dělati? Jo! Musila ho volit. A tak se zrodil prezident, kterého nešlo skolit. Však neměl cent, však neměl sou - a rozumněl jen rocku Ač feministou, Džej byl pán, a nejde o věc roku. A měl ji rád a trochu plál a dodnes se v ní shlíží a nastartuje tatrapán a Hradem se k ní blíží a líbají se, milují, a nosí ji na triku. a ctí ji jako Václav Klaus a není to věc zvyku. A ctí ji jako Václav Klaus svou Livi vždy ctíval a prezidentů takových my neměli jsme příval Však vzhlédnem výš, však vzhlédnem výš A Marsy dobyjem A bijem o mříž Čeští lvi? Nu, my je rozbijem. |
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.