Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéně85 roků by bylo spisovateli Jiřímu NavrátiloviUmění prostého života? Návod k použitíPravda o medu: Nenechte se zmást mýtyPříběh monstra 20. století – GoebbelsKdyž baron práší po MosteckuJeď, Britt-Marie, jeď!Ukrajina, děti a zvon časuDítě prachu zrozené ve válceCo mě v září zaujalo na NetflixuTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavěNesnězeno přichází s novou spoluprací
Knihu o Jorice Obalme Na obal ale radši napišme: Katce. Což je jméno Joričiny starší sestry Potom... vstupme do klubu Rock´n´Wall. Je květnový večer a třeba bude právě Jorika barmankou. Kdo ví. Sotva vejdeme, začne dělat, že nás nevidí jak káže zvyk Nerozhází nás to, když to káže zvyk. A obálka? Obálku položme třeba na pult. Se slovy: „Není ode mě. Asi ji posílají Al Pacino a Christopher Walken. Jsou tam podepsaní?“ Načež významně dodáme: „Vím, jen herci a hejsci. Jen předstírají. Ale nejsou snad osobnostmi?“ A Jorika? Jorika odpoví otázkou: „Jako za starých časů?“ A pokud budete mít v to jaro štěstí, začne vás pozorovat a její zvláštní oči nahradí tuto báseň a Joričin pohled se stane středem vesmíru, jenže kosmickou loď toho středu neumíme ukotvit v paměti a leda odlesk a leda úlomek Joričina úsměvu a leda špetku Joričina zájmu a její úžas a chvilkové pobavení či zaujetí, že jste vlastně broukem nabodnutým na její jehle a že jste i jediné marné písmeno Joričina slovníku a poslední nota. A ona? Po tisíci letech stojí proti vám - a něco si zapamatuje, i když jen krovky (do lidí se přece nevidí) a bude pinzetou zkoumat vaši smyslnost i vaši nesmyslnost, tak také pozná jak nekonečně toužíte, aby se ocitla sama a jak moc s ní chcete být sám i když se to nikdy nemůže stát ale v ten večer v květnu vám přesto obětovala chvíli ve které se pomyslně koupete a vy už nikdy nebudete chtít zapomenout Jenže zapomínání, to se sune jako noc a ze všech stran nás obklopí. A budeme počítat dni a týdny a měsíce a roky - a nakonec půjdete znovu za Jorindou. A přes lesy, i když ne do zámku i když pouze do baru, ale... Ale tam se rozpustíme v jejích dlouhých vlasech na jejích vlnách. A jako za starých časů A jako bychom se brali |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.