Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéněShahab Tolouie se vrací s další kapitolou projektu Moje cestaMagické kočky 2025: Snění nad kalendářem Festival ARCHITONY inovativně kombinuje hudbu a architekturuDas Filmfest ve 3 českých městechJubilejní Velký knižní čtvrtek – každý si najde svojeZatloukání hřebů – znepokojivý horor Viléma KoubkaPříběh kolouška Bambi v novém kabátěZázračná písně krajina završuje 20leté putování Anety LangerovéKdyž jsme byli sirotci85 roků by bylo spisovateli Jiřímu NavrátiloviPravda o medu: Nenechte se zmást mýty
Když ustal déšť tak o ní snil že je tou pravou, jednou z vil a byla. Zrovna se totiž probudila usedla, všechno pochopila i to, že sobě ublížila. Nikdy ho totiž nepoznala všechno je jinak, předtím spala, studovala i dospívala, verše mu nikdy nezpívala a nevěděla, že s ním mohla koneckonců i žít-i žít. Až skončí déšť, až dozní zvon, až dosní ta, až dosním já, až dálka zmizí mezi námi tak co se vlastně stane s přáním? Tak co si vlastně přát? Já toužím, ať se Jorika v tom dešti najde u okna alespoň jedinkrát. Ať napadne ji na vteřinu, že mě má ráda s cukrovím, a pokud ne, tak místo lásky říkala by mi na otázky: „Tak to ti nepovím.“ |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.