Kdo mi pije časOdcházeníS osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)
Osmdesátiletý Ondřej Neff3 vychytávky pro pohodové dovolenkové létoTen druhý aneb Horor, který raději obejděteToulky Prahou – místa, která stojí za pozastavení 3Kroniky prachuŽivot sám napsal román Kdo mi pije časNadále fascinující Edgar PoeDiktoval Al Pacino své paměti?Přežijete jako jediný katastrofu? Je zadělánoFormule 1 s Bradem PittemZtracené vzpomínkyŽádné dobré zprávy
Okolo dvacítky se dívky mění a Joriku já poznal, když jí bylo devatenáct Bude jí třiadvacet a horolezci ji vytáhli v nových kalhotách do skal pod Radyni a udělala reklamu. Fotky ty dali na Facebook a já jednu spatřil a Joriku nepoznal *** Plynuly týdny. Mnohokrát jsem pózu oné zralé manekýny přeletěl očima (a šel dál k pornu a tedy úplně jinam). Až jednou jsem si vedle manekýny všiml jména Jorika „Ne! To nemůže být ona! Copak už není dětská?“ „Už ne!“ „Jak to? Tak jiná? Už ji tedy nepoznávám? Já už Joriku nemiluji?“ Kdo ví. Tu jsem si všiml, že je fotek vskrytu víc. Klik! Na dalších jsem ji poznával, ale pouze na jedné mi připadala fajn Jenomže už přede mnou nestála ta do které jsem se zbláznil když tenkrát vkročili ke mně do muzea a z horka. Ti dva. Ona - a Jakub To ještě byla zpola dítě. Rozmarná. A šťastna, s ním Ach, to mě ještě neznali. *** Co by se asi stalo, ptám se kdybych s Jorikou ty čtyři roky chodil? A spal? Teď by se mi taky znelíbila? Anebo už dávno? Ale mám tě, Jorindo, stejně rád, víš a nemůžeš za to, jak vypadáš, a nemůžeš za to, jaká jsi, a nemůžeš za to, že tě štvu, a nemůžeš za to, že už nejsi dětskou a nemůžeš za to, že jsme ty čtyři roky neprožili spolu jak se to nehodilo a... jsme podle mě měli. ikonka: jinkimania.deviantart.com |
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.