Tvůrci Hobita nebyli v lehké situaci. Na jedné straně stála kultovní knižní předloha s miliony někdy až fanatických fanoušků, na druhé straně nutnost převyprávět knihu tak, aby ji, lidově řečeno uneslo plátno. A je tu ještě jeden aspekt - zatímco Pána prstenů již přečetl od dob filmové premiéry každý druhý, u Hobita se to říct nedá. Nečtenáři tak logicky čekají další kus do prstenovské trilogie. Ale... Knižní Hobit využívá jiných naračních prostředků, je více pohádkový. Filmaři se tak ocitají v kleštích. Jak z nich vybruslit?  


První díl drží až křečovitě knižní přelohu (alespoň na poměry zfilmovaných knih) a místy připomíná skutečný epos v duchu severských legend, vykupuje se zároveň jistou dávkou počáteční vláčnosti, přílišné zdlouhavosti scén a takřka artovým pojetím scenérií. Dvojka možná dá na divácký povzdech, že se v jedničce polovina kina místy nudila. Nasadí akci. A také humor. A dokonce jednu naroubanou love story, u které si fanoušci Tolkiena trhají vlasy. Zbývá tak hlavní otázka: Je to pořád Hobit tak, jak ho chtěl Tolkien? Inu, zčásti asi ano, zčásti zřejmě ne. 

Řemeslně štáb odvede dobrou práci. Ztrátou času ani peněz Hobit tedy rozhodně není. Vytknout mu lze až přílišnou rozvernost - a to i přes na počátku zmíněnou pohádkovost. Také finální scény s pokladem a drakem mohly nasadit vyšší laťku. Hobit ale nezklame. Po Pánech prstenů ale bohužel ani tak moc nenadchne. Zkrátka je tím, co se od něj čeká. Se špetkou kritiky, nějakou tou pochvalou a gigantickým rozpočtem. Drží se nad průměrem, ale na ty nejlepší filmové konkurenty nedosáhne. 



osobní hodnocení: 68 / 100