Jak jsem točil Kdo chytá v žitě
01.01.2014
Ivo Fencl
Próza
Z machrova života Silvestrovská burleska
Jak asi víte, román Kdo chytá v žitě dosud nikdo nezfilmoval. „Ani to nejde,“ řekl mi kamarád. „Steven prosil Jeroma na kolenou, aby mu práva prodal, ale Jerome odmítl. Chápeš? Odmítl dokonce Stevena.“
„Jerome Klapka Jerome?“ povídám a kouknu do Wikipedie. „To je tedy autor? Kdypak umřel? Uplynulo už sedmdesát let?“ Nazítří jsme začali.
Za humny. Točit, samo sebou. Malý Ríša běhal žitem, já ho chytal.
Nato jsme filmovali po celé vsi ruční kamerou a scénář i střih jsem vymýšlel za pohybu, vždycky to tak dělám. Večer jsem ještě pomocí vodových barev dopsal titulky a ho! Film byl pod střechou. Přes noc jsme jej namnožili a já začal přes internet obesílat festivaly. Vtom se ozval zvonek.
Otevru: na prahu stojí Daniela Kovářová.
„Nazdar, sousedko!“
„Lorenci, to nepůjde.“
„A co?“
„No, v tom Cannes. To nepůjde.“
Jak se to domákla? „Proč by nešlo?“ povídám.
„Pracuji pro Jeromeho rodinu. Dej sem ten film.“
„Jaký film?“
„Dej sem ten film, Lorenci!“ Potom se na mě vrhla.
Později jsme na Danielu podali s mým právníkem JUDr. Milanem Kindlem následujícím způsobem formulovanou žalobu: „Napadla spisovatele, kterému roztrhla slipy a odcizila tam umístěný digitální nosič s filmem Kdo chytá v žitě. Tento film odmítá vrátit a zhrdla i nabídkou šesti originálních perokreseb Káji Saudka. Nelze ji zkorumpovat, i žalujeme Danielu za neoprávněnou manipulaci čistě soukromým materiálem.“
Žaloba neprošla. Daniela odjela do USA a film promítla Salingerovým potomkům. Dojati mi volali. Bylo rozhodnuto, že bude snímek uvolněn pro každoroční speciální promítání v Knihovně Baracka Obamy. Toho se budou smět zúčastnit jen Daniela Kovářová, Milan Kindl, Pavel Kosatík, Pavel Toufar (oba jsou také právníky), Ray Douglas Bradbury, Chodorovski a já. Musím říct, že mě to zklamalo, odjedu asi do Hollywoodu, poskytnu talent jejich komerčním projektům a budu v žitě. A proč ne? I Steven Spielberg podobně začínal, Chatu v Jezerní kotlině (další potenciální trhák) už máme do scénáře převedenu (psal to Pavel Maurer) a nebyl jen Jarome David Salinger! Ale co to?
Zvoní telefon.