Zrovna jako jeho má, myslím, většina žen ráda Christophera Walkena, ale signalizují tím jinou odrůdu lásky nežli tu k Nirovi, zato Walken je (a to vím) typické monstrum. Nepochybně. S tím si začal už ve filmu podle Stephena Kinga Mrtvá zóna a monstrem podle mě zůstává i ve známém videoklipu, kde létá: http://www.youtube.com/watch?v=wCDIYvFmgW8. Líbí se vám Walken? Já bych se ho bál! Když si třeba vybavím, jak onehdy vyprázdnil zásobník do Dennise Hoppera: http://www.youtube.com/watch?v=jVoLDUeCY1g.

A Dennis Hopper sám? Pro ženy včetně Jodie Foster (http://www.youtube.com/watch?v=6AXStEpoydw) to bezesporu býval „nevymazlený“ sympaťák, nicméně každý, kdo někdy viděl Nebezpečnou rychlost (a třeba již vraždu hned na začátku), ten samozřejmě váhá.
Podobnou kostru pod vrstvou pokožky a charismatu jako Christopher Walken nosí ovšem i herec Richard Chamberlain, nicméně napadlo by kteroukoli z vás, divaček, řadit jej spolu s Walkenem mezi monstra? Jistě ne. Dokonce i mně je totiž Chamberlain sympatický a navíc je lepším hercem než Walken. Vlastně představoval i prvního agenta Jasona Bourna - a možná nejlépe.
Mezi sympaťáky řadíme rovněž Al Pacina, kterému lze obvykle odpustit i četné vraždy, a samo sebou Belmonda, jehož ve skutečnosti citlivá duše schopná ronit slzy zůstala jako kouzlem ve filmech skoro neviditelná. Pokud někdo Belmonda nesnáší, nebude s ním podle mého názoru vše v pořádku, zatímco takový Anthony Perkins ze sebe udělal naprosto typické monstrum a série filmů Psycho dodnes magnetizuje i proto, že je očividné, jak herec představující Normana Batese není nejspíš ani v reálu docela normální.
Je ale (dalším) monstrem i Anthony Hopkins? Já bych řekl, že ano. Série o Hannibalu Kanibalovi ho kdysi „udělala“ a těžko se dá zapomenout i tváří v tvář jeho sympaťákům (hrál třeba autora Narnie C. S. Lewise). Vzpomínám si ovšem, že sir Anthony představoval ještě před Lecterem ve filmu Bounty kapitána Bligha, soupeřícího tam s mladým námořním důstojníkem Christianem Fletcherem, zosobněným mladým Melem Gibsonem, letošním hostem Karlovarského festivalu, a tato postava kapitána, který měl historickou předlohu, mi připadá sympatická tím spíš, že já osobně ji chápu jako homosexuála, který byl do „svého“ vzbouřence Fletchera zoufale zamilovaný.

Z českých herců je podle mě typickým sympaťákem Ladislav Mrkvička, ale právě to stvořilo paradox seriálu Třicet případů majora Zemana. Jaký? Jak si vzpomenete, Mrkvička v rámci své role v osmašedesátém zklamal a musel být jako politicky nespolehlivý zrádce věci socialismu nahrazen na služebně po Zemanově/Brabcově boku Emilem Horváthem mladším... Ale ještě k monstrům. Je charakteristické, že ta, která jsou zároveň upíry, bývají obvykle představována charismatickými sympaťáky jako jsou Christopher Lee, Gary Oldman, Frank Langella a především legendární Béla Lugosi. Skutečný sympaťák vám ovšem nemrtvého nezahraje, a to podle mě ani ve Stmívání, a takovými herci byli a jsou Steve McQueen, James Stewart, Robert Mitchum, Spencer Tracy, Harrison Ford anebo Clint Eastwood.

Skončeme vzpomínkou na Lexe Barkera a Pierra Brice. Byli totiž nejen sympaťáky, oni byli navíc i vzájemně se nabíjejícími sympaťáky. Jako už Laurel a Hardy. Jako pak i Bud Spencer a Terence Hill. A monstra? Které jsem nechal na konec? Snad Klause Kinského? Ne. Roberta Englunda alias Noční můru z Elm Street, a když se nedávno pokusili o remake prvé části této hororové série, selhal. Monstrózní „Freddy“ totiž byl a bude vždy jedině jeden:
http://www.youtube.com/watch?v=UURG785oZFE