Když jsem před časem dostal do ruky knihu Aliny Bronské ZA ZRCADLEM byl jsem nesmírně mile překvapen tím, co na rozdíl od mých představ, mají dnešní dívky možnost číst. O knize jsme v Rozhledně psali - viz http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=13858 a možno ji všeobecně doporučit. A to nejen dívkám, ale i jejich rodičům, protože kniha má vedle dramatického příběhu hrdinky i obecnější výpověď se zjevnými paralelami k období totality. Mezitím jsem ani nestačil postřehnout, že již vyšel druhý díl podivuhodných příběhů patnáctileté Juli pod názvem ROZBITÉ ZRCADLO. Nyní přichází na knižní trh další román s –náctiletou hrdinkou s názvem PRVNÍ STŘÍBRNÁ KNIHA SNŮ od Kerstin Gierové. Opět stejné nakladatelství CooBoo a stejný odpovědný redaktor Michal Kolezsar. Tady už nejde o náhodu, ale zjevně o cílevědomou redakční práci, což je hodno obdivu a ocenění.

Srovnání se přímo nabízí, i když „kniha snů“ nemá onu metaforickou nadstavbu, ale je jen čistým „čtivem“. To slovo není vůbec myšleno pejorativně. Začtete-li se, pak lze podivuhodný příběh přečíst v jednom zátahu. Tak silně vás „chytne.“ A máte-li rády (či rádi) tajemno, pak dvojnásobně.

Vše začíná spíše trapasem mladé Liv Silberové na letišti, kdy pes hledající drogy vyčenichá její biosférický švýcarský sýr. Liv spolu se sestrou Miou a maminkou přijíždějí do Anglie, kde mají bydlet v malém domečku na venkově. Předtím již společně procestovaly snad celý svět – chápající světácká maminka učí literaturu a střídá univerzity jak v Evropě tak i v Africe. Mění se však plány–svobodomyslná maminka má nového přítele a rozhodne se nastěhovat k němu do Londýna, kam se oběma dívkám vůbec nechce, zvláště když tam budou ještě dva nevlastní sourozenci.

Tak to je rozběh. Možná řeknete nic moc, ale to, proč je kniha lákavá a zajímavá teprve přijde. Začátek připomene klasickou dívčí četbu – nová škola, nová rodina, noví přátelé – vše okořeněno vtipem a častým rošťáctvím a pubertálním vzdorem. Když se Liv prvně setká s chlapeckými idoly školy, mezi něž patří i její nevlastní bratříček Grayson a hezoun Henry, zdálo by se, že kniha směřuje k milostnému motivu. I když se mu zcela nevyhne, dojde k obrátce. To hlavní – jak říká titul knihy – jsou sny. Liviny sny. Tolik překvapivé, tajuplné, záhadné, zvláštní. Sny, při nichž se dostává za tajemné dveře s klikou ve tvaru zakroucené ještěrky, pohybuje se po zelené chodbě s množstvím stále se měnících dveří. A každé dveře vedou do snu někoho jiného – jen je třeba mít buď nějakou jeho věc, nebo znát přístupový klíč…

Abych probudil zájem ještě dále – zatím jsme stále ještě na počátku – hned první sen ji blíže seznámí s čtveřicí krasavců ze školy Arthurem, Jasperem, Henrym a Graysonem. Liv je sleduje na hřbitov, kde provádějí jakýsi podivný rituál pro vyvolání démona. Může být něco strašidelnější než jakýkoli hřbitov v noci? Liv však děsí více fakt, že tihle kluci o ní vědí věci, které by ve dne nikdy nahlas neřekla, leda ve snu. Jak je tohle možné? Je to pořádně zamotaná hádanka, ale hádankám nemohla Liv nikdy odolat. Vždyť jejím vzorem je sám Sherlock Holmes. Tak se pokusí přijít záhadám na kloub, což se odehraje jak v jejích lucidních snech tak dramaticky  v závěru také v jejím reálném životě. Protože jde však o tajemno, a to má zůstat prostorem pro objevování – více než tento náznak by byl pro čtenářky nefér.

Už jsem zmínil, že knihu přečtete jedním dechem a snad si dokážete všimnout jak se postupně mění styl, jakým autorka své vyprávění odvíjí. Původně realistický popis nové životní zkušenosti Liv přerůstá do fantastického zobrazení „živých“ snů, které jsou podivné už tím, že hrdinka si uvědomuje, že sní a přitom může své chování ovládat a dokonce ve snu se seznámí i se spolužáky, které předtím nemohla potkat. Ve snech, které si Liv začíná zapisovat, aby je nezapomněla, se rozvíjí tajemný motiv „démona“ a prostředků, jak ho vyvolat či lépe řečeno „uspokojit“, což může právě jen panenská Liv. Fantastický motiv snů se v závěru prolne s realitou, tentokrát krutou a nelítostnou, kdy snová hra může vést v šíleném mozku až k ohrožení života….