Raul Wallenberg - Začátkem roku 1944 žilo v Maďarsku 700 tisíc Židů. Než Wallenberg v červenci 1944 do Budapešti přijel, přežilo z nich už jen 230 tisíc. Konce války se ve městě dožila asi polovina, z toho na 100 tisíc vděčí za život právě Wallenbergovi. Mnozí Židé přežili v 32 takzvaných chráněných domech - na některých z nich byly například cedule &Svédská knihovna nebo &Svédský výzkumný ústav. Wallenbergův humanismus, obětavost a snaha pomoci vycházely podle jeho blízkých z podstaty jeho povahy. Podle novějších zjištění Wallenberg před cestou do Maďarska intenzivně komunikoval se švédskými politiky a dobře znal i maďarské hnutí odporu. Wallenbergova diplomatická práce v Budapešti mohla být jen zástěrkou jeho skutečného poslání tajného emisara Výboru pro válečné uprchlíky, který zřídil americký prezident Franklin Roosevelt, aby se pokusil zabránit vyhlazení Židů v Evropě.

Tragický konec Wallenberga je stále zahalen tajemstvím. Když odjížděl 17. ledna 1945 v doprovodu ruské eskorty navštívit velitele sovětských vojsk v Debrecínu, při loučení se svými přáteli jednomu z nich řekl: "Nejsem si jist, zda odjíždím jako host nebo vězeň. Ale do osmi dnů se vrátím." Od té doby ho nikdo z jeho známých neviděl. Zřejmě se stal jako domnělý americký špion obětí čistek sovětského diktátora Josifa Stalina.