Ano, postrádal Foglarovu zvláštní imaginaci, avšak jeho poctivě psané chlapecké romány věrně zachycují všechno to autentické, co bylo Braťkovi životním posláním, a totiž jeho práci pro vodní oddíl Pětka. Výtečná je kupř. jeho kniha Tábor nad vodopády (1994), i když samozřejmě nelze opomíjet, že jí dnešní čtivou podobu dodal i spoluautor Otto Janka.
Nápad, že by bylo na místě PARARELNĚ vysledovat dnes už stoletou činnost Novákovy Pětky a stejně dlouhou činnost Foglarovy Dvojky Hoši od Bobří řeky dostal Roman &Santora, již editor publikace Skautské století (2012), a k těm samým tématům tudíž postupně přiřazoval pohledy obou dotyčných oddílů.

Výsledek? Další objemný svazek sestavený z výňatků z kronik i z oddílových časopisů Čigoligo, Pomalago, Gonio, Aršík, Veslo, Kormidlo a Plaváček i z dodatečných osobních vzpomínek akérů, pokud ještě nezemřeli. Tematicky je sborník rozčleněn do pěti částí a každou z nich důstojně uvádí svou povídkou znalec věci a bývalý člen Dvojky Jiří Pedro Zachariáš.
Názvy těchto částí jsou: Pestrý program, Vůdcovství, Společenství, Magická místa a Přesahy.
A protože o Foglarově oddílu už bylo popsáno hodně papíru (aktuálně na popředí s monumentální knížkou Jestřáb kronikářem, 2012), věnoval Roman &Santora trochu víc prostoru Pětce. Svazek pak uzavírá seznam dvou set táborů uspořádaných oběma sdruženími v letech 1913-2013. V čem se třeba lišily?

Braťka Novák vedl Pětku od samého počátku, Foglar je s Dvojkou spojen teprve od roku 1925. Zatímco Dvojkaři zůstali víceméně suchozemci, Jaroslav Novák udělal ze svých chlapců vodní skauty. Zatímco Foglar s chlapci pokaždé někam dojel a zůstali na loučce, Novákovi říční hoši putovali po řekách i jinak.

_{&Santora Roman, Skautský oddíl 1913 -2013
Mladá fronta, 2013
obálka: kosmas.cz}