Na čsfd si poslední kus na tři kusy rozsekaného Hobita, Bitva pěti armád, drží krásné skóre nad 80 procent. Nemá smysl hodnotit látku jako takovou, ta je bezesporu kultovní právem. Tentokrát jde o realizaci. Zatímco Pán prstenů představoval něco jako hmotnění dětských snů, ve kterých spatříme fantazie na velkém plátně, navíc v brilantním provedení, poslední díl Hobita je již jen chabým stínem svých předchůdců. 


Snímku nelze upřít dokonalost - ovšem pouze v technickém provedení. Látku jako takovou scénář spíše zabijí a velké finále v podobě Bitvy pěti armád najednou vypadá jako krásná, ale nikterak dramatická podívaná. Individuální osudy jsou samozřejmě upřednostněny, ale místy tak absurdně, že i dítě pochopí umělou konstrukci s jediným účelem: Nyní plač dojetím! Hobit tak místy připomíná houbičku na nádobí, kterou se snaží tvůrci ždímat až na hranici absurdity, aby co nejvíce zasáhla city publika.



Má smysl tedy na posledního Hobita chodit? Z čiře individuálního pohledu říkám, že ne. Ale samozřejmě, pokud patříte k těm, kteří glorifikují na prvním místě efekty, nebo prostě jen nechcete přijít o poslední kus či jste náruživými fanoušky celé série, pak vyražte. Čekejte ale míň, než u Pána prstenů, nečekejte režijní zázraky a oslňující herecké výkony... a třeba nebudete zklamáni. 







_{^{Foto: Warner bros}}