Přihodilo se vám někdy něco v souvislosti s vaším příjmením, které je i jménem klasikovým?
Pokud jde o Aloise Jiráska, četl jsem od klukovských let rád jeho díla a stále si jej vážím, a to bez ohledu na proměny režimů a postojů k němu, i včetně dnes už kuriózních doslovů Zdeňka Nejedlého. Jako klukovi mi asi dělalo dobře, když mě kamarádi humorně oslovovali Lojzíku, a později jsem jednou zaregistroval, že student přečetl pod vlivem povinnosti poznat klasika omylem mou knihu.

Léta bohužel plynou a vy jste omezil práci ve škole. Bylo psychicky náročné ono omezení či ona?
Přiznám, že mi bylo milé úplné neukončení, ale jen milosrdné omezení mé výukové činnosti. Takže ještě s radostí paběrkuji.

Co to paběrkování představuje?
Učím v průměru dvě hodiny týdně. Mám přednášku a seminář. To, co člověk rád dělá celý život (v mém případě tomu brzy bude už šedesát let), se těžko dá nahradit jinou činností. Ale měl jsem štěstí, že už jsem se léta zabýval i vlastní literární tvorbou, která není pro mě náhradou, nýbrž paralelní činností. Přináší mi radost. Nic víc, ale i to je milé.

Vzpomínám, že váš přítel profesor Viktora měl svého času mírné, avšak výhrady k tomu, že jste při svém postu též beletristou. Našel jste proti tomu argument?
Pokud měl můj přítel výhrady k mé beletristické činnosti, měl je vždy ke každému literárnímu vědci, ale já se domnívám, že nejsou oprávněné.

Protože i literární badatel smí produkovat beletrii a fejetony do novin?
Ano. O výtvarném nebo hudebním vědci se přece také předpokládá, že umí komponovat, což se oceňuje. Nejen tedy toleruje. Proč by se proto měla stavět hranice v literární oblasti? F. X. &Salda byl kritikem, básníkem, prozaikem, dramatikem... Jistě, nejvíce je chápán a uznáván jako kritik. Se shovívavostí nebo dokonce despektem bývají pronášeny připomínky k další jeho činnosti, ale... Poezie, kterou psal, si nesmírně vážil už velký básník František Halas. A přece ji mnozí z lidí, co ji možná ani neznají, odsoudí. Proč? Asi jen proto, že se zdá moudré být chytřejší než &Salda. Ne, nemám zapotřebí argumentovat proti výtkám o uplatnění v umělecké oblasti, protože tady by jediným argumentem mělo zůstat dílo.

Vydal jste knihy jako "Loučení po západu slunce", monografie "Ladislav Stehlík" a „Mezi slovy, obrazy a hudbou (Josef Hrubý)“ i tituly Plzeňský kalendář, Plzeňské fejetony, Tíha, Snad někam dojdu, Z obecní kroniky... a část novely Úskalí. Máte však, jak vím, doma dosti nevydaných prací. Jsou dokončeny?
Ano. A mám je všechny rád, i když odpočívají ve tmě zásuvek. Uvedu teď alespoň jejich tituly: Úvoz, Osud tvůj, Mlčení, Osud na dlani, Záblesky, Lesní vzduch, Úskalí, Čas života, Soumrak, Ufony nad Kbely, Než odejdu, Ticho po mlčení aneb Dny poté a Osudová (poéma).

A co nějaká nevydané odborná práce?
Tou je monografie Miloslav Nohejl. Také stať Málo známé činnosti Karla Matěje Čapka-Choda a ještě něco by se našlo. Píši z nutkání tvořit. Píši i pro radost. Nemám ale bohužel prostředky sám si financovat vydání rukopisů. Tak je snad jednou převezme zdejší archiv, který o ně už před léty projevil zájem.

Co říkáte současné činnosti Střediska západočeských spisovatelů, jehož jste dlouholetým členem?
Přiznám, že zatím nejsem informován o činnosti nového výboru, jeho složení (Markéta Čekanová, Daniela Kovářová, Jiří Hlobil, Karel Pexidr, Alena Vávrová) však ve mně budí naději! Ale domnívám se, že také minulý výbor udělal v rámci možností hodně užitečné práce pro vydávání knih západočeských autorů i pro organizování kulturních akcí, a tuším, že Středisko jako takové dokázalo pro své členy a nejen pro ně udělat více než celá česká Obec spisovatelů.

Zdalipak vám některý zdejší spisovatel přirostl k srdci výrazněji?
Z plzeňských mám nejblíže k Josefu Hrubému, který svou tvorbou přesahuje rámec regionu a řadí se mezi nejlepší současné české básníky. Žije tu však i řada dalších talentovaných autorů.

Je tedy Plzeň vskutku městem kultury, jak se teď bude prezentovat?
Těžko se odpovídá, vždyť ono vymezení obsahuje řadu kulturních oblastí, specifik a aktivit.

Co tedy jen z hlediska knižní kultury?
Z toho pohledu bych přál spisovatelům víc možností, zájmu i... Vím, že vše je spojeno s financemi, a mám tedy i neskromné přání, aby kulturní Plzeň vzkvetla také v rámci oné akce.
Výhledově však i mimo ni a zřetelně také v oblasti literatury.

Foto obálky: databazeknih.cz