Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  sobota 5.10.2024, svátek má Eliška 

Hledej

Spolupracujeme

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Joričina starší sestra Kate

13.04.2015   Ivo Fencl   Próza   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Joričina starší sestra KateHistorka ze Zámku

Kateřina momentálně disponovala triem zájmů: svým klukem, Padesáti odstíny šedi a pokračováním dotyčné knihy. Ale měla toho naštěstí víc. Byla chytrá, hezká, sexy a odolná. Neměla problémy s ostychem (jako já) a milovala se semo tamo s Markem, ale tím se tady skoro nebudeme zabývat. Ona totiž našla Idola.
Nebyl to zrovna Pan Dokonalý, vnímala ho spíš jako „vymazlenou“ kombinaci Al Pacina, Johnny Deppa, Brada Pitta a snad i mladého Belmonda. Této Kateřině (s nejhezčíma nohama a takřka dokonalým zadečkem) stal se dokonce Idolem s velkým I. Protože z toho křičela. Snad neměl velké jen to I, ale každopádně všecko začalo v klubu Black´n´Wall a ve chvíli, kdy Katynka roztrhla obálku. Do klína jí vyklouzla jakási hranatá hrací karta. William, stálo na líci. A dál: Kočko! Čteš zprávu z Londýna (nebo tedy možná) a jsi princeznou Kate!
To stálo na rubu. Adrese pak dominovalo slovo Zámek. Tři dni o tom přemýšlela. Ano, kdysi  četla Kafku, ale toto... Nakonec neodolala, sebrala se a zabrzdila právě za Zámkem. Zamkla vůz ve stínu smrků a v silně obtažené sukni ušla třicet pět kroků. Onu kartu, která ji sem vytáhla, vtiskla na bílé, plastové dveře. Ohlédla se.
Kateřina si pomyslila: Nepozoruje mé kradmé počiny žádný slídil?
Ale nebyl tam nikdo. Ani já.
Propána, proč se obracím? zeptala se v duchu sama sebe. Já přece nejsem žádná paranoidní husa! Nebo jo? Aniž to mohla ovládnout, na půl vteřiny jí do mysli vskočila představa, ve které jí Marek rval z boků minisukni, přičemž na stehně cítila jeho penis.
Oklepala... ne popel, ale veškeré obavy. Sesypaly se k jejím obnaženým kotníkům. Smrky a jasany cvrlikaly létem. Co dál? Mířím snad do temnot? Chci přejít lávku? Uvítají mě přízraky? Pozře mě upír Nosferatu? Satan sexu? Chci přece lásku a nikoli jen sex.
Dveře za Kateřinou se zavřely jako záklopka nacistické ponorky. A pak? Já musím zůstat svá, umiňovala si „uvnitř Nautilu“. Zařízené to tu měli „prímově“, to tedy ano. Jako pro princeznu z Tisíce a jedné noci. Ach, kde asi čeká princ William? Nefunguje ještě někde u maríny na Falklandách? Nebo ve vrtulníku? Po spirále schodů se princezna ubírala vzhůru, až do ložnice. Hypnotizovaná tím domem spontánně ulehla do prachu bělostných pokrývek. Proč to dělám? Nemám snad Marka? „Jsem tu sama?“ zeptala se nahlas. Až do té chvíle to platilo. Jako v hororu. Vtom někdo zaklepal na dveře. „Princ William?“ Dveře se pomalu otevřely. „Ahoj!" řekl Idol. A vyslovil pozdrav lidsky. Přesto Kateřině připadalo, že omdlí.
Pravila: „Justine, ty torpédo! Jsi to vážně ty, tys to tu vážně pronajal? Kdyby se tak o tomhle dozvěděl můj kluk, odstřelí tě.“
„Ale já nejsem králík. A nechci ti ublížit.“
„Bože, bože. Kde ses tu vyčaroval?"
„Kde asi? Parkuju z druhé strany. Ono to... Není to pronajaté. Já tady bydlím. Hm. Ale hlavně cudně čekám na tebe.“
„Páni. Koupil´s to, Idy?“
Přitakal a ona si přitáhla pokrývku ke krku. Jako by mohl být upírem. „A... Co bude?“ optala se submisivně.
„Vše, co chceš. Tady můžeš bydlet, spát a můžeš sem vzít i svého kluka.“
„Marka? Jo? A co budeš dělat ty?“
„Mizím. Čus.“
„Počkej!"
Vztáhla obnažené paže jako herečka. „To není všechno. Jak jsi zbohatl?“
„Prací.“
Svorně se zasmáli. Vyčkával u postele a připomínal Pacina, Walkena, Belmonda, Pitta i Deppa; Biebra jen málo. „Miluji tě,“ prohodil poté tónem Roberta De Niro.
„Kecy.“
„Ale jo. Miluju.“
„Jo? A co má mladší sestra Jorika?“
Idol zvaný Justin dlouho mlčel. Nakonec řekl: „Tu vlastně taky. Ale tu jen tak romanticky.“
„Jo? Jo? Justy, ty mě žulíš.“
Zavrtěl hlavou. „Ji miluju romanticky, tebe normálně.“
„Normálně? Normálně? A to jako obnáší co?“ přitáhla si Katka pokrývku až na ústa.
„Rozhodně ne krev. Určitě ne násilí. Ale jsem Gary Oldman v roli Draculy. Ale jsem Dennis Hopper na čopru.“ Zasmáli se. „Ale jsem Richard Chamberlain - jenže cílený za ženy. Jsem Christopher Walken.“
„Ó, nech už toho. Radši pověz, kým jsem já?“
„Ty jsi kus. A to i pod peřinou.“
„Jsem snad Kate Blanchett?“
„Lepší. Daleko lepší.“
„Pch. A co má mladší sestra? Co Jorika?“
„Hele, a co kdybychom pro dnešek Joriku vynechali?“
„Platí. Hm, a co ještě vynecháme?“
„Třeba Marka? Taky pro dnešek?“ vztáhl k ní prsty. „Víš, lásko, ty nepůsobíš tak romanticky jako Jorika, ale... určitě máš hezčí nohy.“
„Což řekl pan Dokonalý?“
„Což řekl i chtíč. A určitě jseš Paní Zralá.“
„A tím tě vzrušuju, Justy?“
„I tím. Nebo snad jako Joričina starší sestra?“ Váhal. A to ji zlobilo. Zničehonic odhodila peřinu. „Ubohý otroku!“ vyskočila teatrálně. „Copak mě neuchvátíš v pase?“
„Tak se mně, „ zavřel za sebou.
I starší sestry mají prostě občas smůlu.

Zdroj fotografie: www.mojefoto.net
Fotograf: Pumabajo



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.4927 s