Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéně85 roků by bylo spisovateli Jiřímu NavrátiloviUmění prostého života? Návod k použitíPravda o medu: Nenechte se zmást mýtyPříběh monstra 20. století – GoebbelsKdyž baron práší po MosteckuJeď, Britt-Marie, jeď!Ukrajina, děti a zvon časuDítě prachu zrozené ve válceCo mě v září zaujalo na NetflixuTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavěNesnězeno přichází s novou spoluprací
Vydali se na procházku, začala s ním chodit, neuměl tomu uvěřit. Ale Lenka řekla (i když možná ve snu): „Získal´s mě. „Kde jsi ale byla tak dlouho?“ „Záleží na tom? Teď jsem tady.“ Stál před ní a potom řekl: „Miluji tě. Vím to. Poznal jsem to. Hned. Toužil jsem po tobě jako po smilování. Bez tebe... Co má smysl? Můj syn! Láska k němu a ještě k někomu. Co jinak má ale smysl? Číst? Ne. Psát bez tebe? Ne. Psát o tobě, Lenko Bradbury? Ani to ne. Nic – nemá – význam a čerň kosmu, nicoty, ani ta ne!. Vytane jen láska. Láska. Krom ní propast. Je temná. Nic! Nic – a ty jsi, a když jsi, jsem teprve celý Ta Bradburyho čtenářka mě políbila, zvedl se Vítr s velkým V a stali jsme se milenci a oba žili spolu a žili spolu a čekali zevšednění, ale ono nikdy nenastalo jen deště protože Lenka Bradbury byla ta pravá ZDroj obrázku: http://audioobaly.blogspot.cz/ |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.