Americká komedie LEP&SÍ POZDĚ NEŽLI POZDĚJI režisérky Nancy Meyersové by mohla být důkazem, že „muži nestárnou.“ Zvláště ne ve věku, kdy je k dispozici viagra a podobné posilovačky. Jenže tělo má své meze. A tak když si v úvodu filmu přijede bohatý playboy Harry Sanborn k erotickým hrátkám s vitální a půvabnou Marin (Amanda Peetová - viz foto) do domu její matky nic se nedaří. Nejprve je v roztoužení nachytá dívčina matka Erica spolu se svou sestrou a když se dvojice konečně dostane k akci Harryho srdce vypoví službu a infarkt mu nedovolí pokračovat. Harry po prohlídce v nemocnici musí volit klid a ten se mu dostává v domě milenčiny matky. A pečovatelkou se – s přemáháním – stává právě Erica. Proměna jejího vztahu k šedesátiletému Harrymu, od počáteční neskrývané averze, přes postupné sbližování až po společné pozdní milostné vzplanutí je tématem, které nadchne a určitě uspokojí divačky, zvláště ty věkem zralé.

Právě těm režisérka rozumí – vzpomeňte na její romantickou komedii s příznačným názvem PO ČEM ŽENY TOUŽÍ. O dvacet let mladší Erica (viz druhé foto) je úspěšnou, leč osamělou autorkou divadelních her a její proměna v ženu, která po letech znovu objevuje sex i lásku dokáže rozjiskřit každé ženské srdce. Však také za tuto roli byla Diane Keatonová (v 70. letech herečka a partnerka Woody Allena) nominována na Oscara. A sympatický Jack Nicholson se po několika rolích penzistů opět nadechl do svěží herecké i životní formy. Spojení obou hvězd funguje překvapivě dobře, scénář jim byl šit na míru a oni svědomitě dokazují, že patří ke skutečným špičkám na hvězdném nebi. Režisérka, která je zároveň i autorkou scénáře filmu, dokázala dát příběhu opravdovost a srdečnost, napsala svěží vtipné dialogy a dbala pečlivě na výběr exteriérů, kostýmů i hudební doprovod, v něž mají významné místo francouzské písničky. Mimochodem slavnou píseň Edith Piafové La vie en rose zazpívá jako bonus při závěrečných titulcích sám Jack Nicholson.

Časopis PREMIERE v době české premiéry dal filmu označení  „teenagerovská komedii pro starší a pokročilé“ a doporučil jej „všem škarohlídům, kteří si myslí, že život končí ve třiceti.“  My starší však víme své – však už v roce 1942 nám režisér Vladimír Slavínský titulem svého filmu připomněl, že MUŽI NESTÁRNOU.
Foto: csfd.cz, film.interia.pl, iprima.cz