Nový učitel angličtiny John Keating, zahraný výtečně Robinem Williamsem, si ihned získá žáky jak svým přitažlivým zjevem tak hlavně metodami výuky. Ty jsou vskutku netradiční – občas přednáší vstoje na lavici (viz foto), nudné stránky poručí vytrhat z učebnic a chce být oslovován whitmanovským „O Captain, My Captain“ z ódy na Lincolna. Keating je bývalým absolventem školy a učí chlapce lásce k poezii. Ti když se ze starého školních almanachu dozvědí, že v době svých školních let zde založil „Společnost mrtvých básníků,“ domluví se, že ji obnoví. Začnou se scházet v jeskyni nedaleko školy, kde si čtou básně, hrají na saxofon a občas pozvou i děvčata.

„Carpe diem – užívejte každého dne“, říká Keating při svých hodinách. „Udělejte svůj život neobvyklým,“ radí a je to až revoluční motto pro chlapce, kteří se připravují v elitní škole na budoucí politiky či manažery. Ze všech nejdříve nalézá svoji tvůrčí individualitu Neil (Robert Sean Leonard), úspěšný představitel Puka ve školním Snu noci svatojánské. Vzepře se otcem narýsované cestě na medicinu, odmítne přestup na vojenskou školu, ale svůj život nezvládne...  Na vině je pochopitelně Keating. Represivní zástupci suchopárného školství spolu se zkostnatělými rodiči ho donutí odejít a žáci se ho musejí písemně zříci...
Scénáristovi Tomu Schulmanovi se podařilo ponořit pod povrch jedné elitní americké školy. Učitel sem vnáší idealizmus (pro někoho možná až naivní), úctu k poezii a umění a také učí žáky najít vlastní individualitu a z ní si určit budoucí cestu životem. Nezakrývá, že učení (což je něco více než jen příprava pro život) je často učením bolestným, vyžadujícím oběti. Romantické tužby chlapců dostávají možnost se rozvinout a to ve zvláštní tajemné atmosféře. Každý ze sedmi chlapců, které postavil režisér do centra dění, zde dostane vklad pro svůj další život, na nějž nikdy nezapomene.
 
Téma dospívání se zde mísí s prvkem tajemna. Původně australský režisér Peter Weir (GALIPOLLI, ROK NEBEZPEČNÉHO ŽIVOTA, TRUMAN SHOW) si s tímto prvkem zahrál již v jednom z předchozích filmů PIKNIK NA HANGING ROCK (1975), v němž na idylickém výletě internátních chovanek zmizí beze stopy dvě z nich. Náladu záhad dokonale umocňuje stejný kameraman John Scale i jemně sladká hudba Maurice Jarrea. Můžete najít i rozvinutí jiného Weirova motivu – příchod hrdiny do nového, odlišného prostředí, jehož normy i pravidla jsou zastaralé a brání rozvoji života mladých – viz třeba sekta Amišů ve SVĚDKOVI či obyvatelé tropické džungle v POBŘEŽÍ MOSKYTŮ.

Mimořádnou zásluhu na filmu má představitel hlavní role Robin Williams, proslavený zejména komickými rolemi (PEPEK NÁMOŘNÍK, DOBRÁ RÁNO, VIETNAME, MRS. DOUBTFIRE -TÁTA V SUKNI). Jak ale dokázal třeba v roli bezdomovce v KRÁLI RYBÁŘOVI či jako psycholog ve filmu DOBRÝ WILL HUNTIG (Oscar), jeho herecký rejstřík je velmi pestrý. Škoda, že svůj život (nar. 1951) ukončil sebevraždou v roce 2014. Jeho učitel John Keating je fascinující postavou plnou osobitého kouzla a humanizmu. V rolích jeho sedmi žáků ze „Společnosti“ se představují mladí, talentovaní herci, kteří ještě neměli příliš příležitostí i zkušeností. Vedle motivu učitele a jeho netradičních metod se zde vyskytuje řada bočních motivů, z nichž jeden – konflikt mezi na úspěch orientovaným otcem a synem-hercem, dominuje v druhé části filmu.
 
Titul filmu je možno číst i obecně. Každý z nás byl v mládí čistým nepopsaným listem, básníkem. Teď jsme „společností mrtvých,“ myslíme si, že jsme našli rychlý a bezkonfliktní způsob, jak se zapojit do tzv. normálního života. Ideály vzaly za své, racionalismus, životní starosti i tlak prostředí zvítězily. Ještěže se občas najde nějaký ten idealista jako Keating a jeho způsob myšlení – viz citáty z filmu:

John Keating: Proč byla vytvořena řeč?
Neil Perry: Ke komunikaci?
John Keating: Ne, ke svádění žen.
********
John Keating: Když si myslíte, že něco znáte, podívejte se na to jinak

Fota: csfd.cz, twitter.com, goldesgloben.com