Roald Dahl máloco ponechával náhodě, takže své dílo uvádí přehledným soupisem většiny uvnitř vystupujících postav, které vydělil do dvou kategorií (cituji): Lidé: anglická královna; její služebná Mary; pan Tibbs, komorník; velitel armády; velitel letectva a především Sofie, sirotek. - Obři: 1. Flákožrout. 2. Kostikřup. 3. Drtichlap. 4. Děckožvyk. 5. Chroustomas. 6. Chlemtohrd. 7. Děvozmar. 8. Krvešpunt. 9. Řezníček a především MHO. Jen dodám, že opomněl jmenovat iráckého sultána a krále &Spanělska.
Ještě před Dahlovou smrtí ve čtyřiasedmdesáti letech (23. 11. 1990) byla kniha poprvé zfilmována (1989), a to jako animovaný snímek. Definitivní verzi ale vytvořil až letos Steven Spielberg pouze s pomocí částečné animace a na půdoryse staršího již scénáře své osvědčené spolupracovnice Melissy Mathisonové (1950-2015), autorky E. T. (1982), která se ale bohužel premiéry nedožila.
Obr Dobr je příběh desetileté Sofie z londýnského sirotčince, která má „náhodou“ zrovna rozečteného Dickensova Mikuláše Nicklebyho. Nejen tím připomíná jinou Dahlovu chytrou hrdinku Matildu. Uprostřed noci je co nevítaná svědkyně obřích toulek nesena mezi Dobrovy druhy-kanibaly, ale má štěstí, Dobr sám lidské maso nekonzumuje. Místo toho jí tzv. fňokurky (ostatní obři je nenávidí) a jeho přínosem lidstvu je, že fouká do ložnic sny (přístrojem vzhledově podobným trubce). I (adekvátní) sekvenci z Nicklebyho přečte tento dobrák holčičce a divákům nahlas. - Ale nejsme v časech Dickensových, nýbrž v nepříliš vzdálené minulosti, a je to promlčeno, ale v červenci 1982 vnikl do přísně střežené ložnice britské královny v Buckinghamském paláci kterýsi tapetář. Nuže, Roald Dahl tamtéž téhož roku nechá nečekaně nakouknout Sofii a obra. Naštěstí nejsou zlikvidováni a osvícená panovnice pochopí – a podpoří tyto hrdiny letkou moderních vrtulníků. Zlí obři jsou přemoženi.
Tím film končí, ale královny si tu užijeme víc, ač režisér a scenáristka zasadili do filmu také sen jednoho chlapce o tom, že ho rodiče obdivují za to, jak radí samotnému vládci USA, americkému presidentovi.
Zda je ta scéna i v knize, přiznám se, nevím, ale tento příběh je navzdory svým kvalitám víc povídkou než románem, a tedy poměrně stručný. Spielbergovi a Mathisonové přesto vystačil na dvě hodiny. I nelze se vyhnout otázce, zda to - přece - nebylo moc.
To si už musí rozhodnout každý dospělý i dětský divák sám, ale režisér ví, že to moc není, a navíc dodal, že mu v jeho kombinaci dobra a zla šla vzorem dávná kreslená Sněhurka.
Skutečností je, že Obr Dobr obsahuje minimálně jednu poměrně depresivní sekvenci, na jejímž konci se osamělé dítě vrhá z okna. Ale je to výjimka. Film je spielbergovský. To znamená, že vidí svět růžovějšími brýlemi, než jaké nosil sám Dahl.
Natahovaný scénář sice otázku do pranice představuje, po vizuální a 3D stránce ale jde o snímek dokonalý a ani herecké výkony nezaostávají. Skvělý je obzvlášť Mark Rylance v titulní roli. Spielbergovi hrál, jak víme, už v Mostě špiónů a odnesl si Oscara. Toho herce tady lze pak chápat i co režisérova nového Robina Williamse - a viz rovněž ryze dětský Spielbergův Hook.
Jak se mi navíc zdálo, slavný režisér si Obrem vynahradil, že nezfilmuje Gullivera. Právě jeho příhody totiž Dobr asociuje. Výsledku přitom lze říkat rodinný snímek, nicméně asi nejvíc osloví dědečky s vnučkou. Český dabing je výtečný, tak už jen závěrečné postesknutí. Do milého mi multikina, nepřišel ve druhý den promítání ve tři hodiny odpoledne ani jeden jediný divák, ani jedno jediné dítě. - Naštěstí to nic nemění na tom, že jde o další z filmů, které už zůstanou mezi klasikou. Ale jak to chodívá, čas ten status teprve ozřejmí.