První Jirouškův pořad v Plzni se konal přímo v galerii (vedené Zuzanou Motlovou) a byl určen školám. Studenti skutečně usedli v příšeří sálu - a mezi hrůzné obrazy - a všiml jsem si, nakolik očekávají věci příští napjatě. Už vzápětí je naštěstí vykladač nedonutil vyslechnout detailní životopis Lovecraftův, aspoň základních, ale i řady dalších podnětných informací se jim však dostalo. Jakožto i srovnání Lovecraftovaq ega s egy E. A. Poea a A. G. Bierce!
Sice také srovnání, jak asi tušíte, v nižádném případě nemohlo dopadnout v Lovecraftův prospěch; ale... Nevadí. A provázeny komentářem následovaly ukázky z více i méně hodnotných filmů. Studenti také měli šanci se vyjádřit k věci - a zrovna toho deštivého dne (a nyní chci jenom vybral nějaký obyčejný příklad) jedna dívka označila Poeův postoj za cynický.
Děti navíc připomněly, že znají v oblasti filmového hororu „třeba adaptace próz Stephena Kinga“ a konkrétně Kubrickovo Osvícení. A rovněž Hitchcockovo Psycho, jak dodal nějaký mladík, ač Psycho ještě neviděl, a jen dodám, že bychom neměli v žádném případě řešit, nakolik jsou podobné znalosti slabé či ne; studenti totiž (a já o tom nepochybuji) znají hororů přehršle – a jen si některé hned nezařadí do kontextu.
Čas věnovaný školám byl ovšem z nějakého důvodu poměrně omezen, takže už opravdu jen se štěstím došlo na pár slov o aktuální české filmové produkci na poli žánru. Potom...
Martin Jiroušek je z Ostravy, v Plzni byl prvně a měl jsem ho jako nepolíbeného geniem loci provést aspoň některými částmi města, na což byl ovšem čas taky omezen. Kam jej vzít?
Možná jsem udělal chybu, ale víte, Galerie města Plzně je na ústředním náměstí (respektive i v sousední Dominikánské) a rovněž vzhledem k tematice se prostě vysloveně nabídla návštěva podzemního Muzea strašidel v sousedním bloku...
Ale raději zpět do říše přednášek o děsu, i putujte autem mokrou Plzní spolu se mnou, se Zuzanou Motlovou, s lektorkou galerie Aleškou Čeňkovou a jistěže i společně s vymykajícím se vysokoškolským pedagogem z Ostravy. Ocitnete se tak na delší už podvečerní jeho přednášce v Divadle Pod Lampou.
A je to tu! Ostravský demiurg ji nazval - dle celuloidu - Stříbrná vlákna z Lovecrafta aneb Mistrův odkaz ve filmu a možná až tam jsem byl teprve skutečně zaujat jeho výklady (čemuž objednaný Jim Beam s kolou napomohl jen drobným dílem). - Martin Jiroušek se totiž dozajista rozpovídal a provedl diváky bez zaváhání od Hrůzy v Dunwichi až po 3D snímek Psychopompos, přičemž věru nemám za to, že by mělo smysl analyzovat zpětně, která jím probíraná díla se Lovecraftově stínu už třeba vzdalují a která příliš (a která se mu docela vymykají). A proč to význam nemá?
Lovecraftův svět, myslím, nechť zůstane jen záminkou, díky které z hororového žánru poznáme maximum. A i Martin Jiroušek má ten názor, dost možná, anžto neopomněl ani v jednom z dosavadních svých pořadů pro plzeňskou galerii číslo jedna připomenout klasické už filmy světové historie Upír Nosferatu a Kabinet doktora Caligariho.
Vzato ovšem z té druhé strany dělá podobných odboček jen uměřené množství a zdá se mi až fascinující, nakolik suverénně sleduje nit, na niž se navlékají... Ano, třeba právě adaptace (mistrné) Lovecraftovy povídky Barva z vesmíru. (A připomenu jen, že mezi ona zpracování lze vřadit taktéž snímek o „plísni“ obrůstající farmáře v Kingově povídkovém Creepshow.)
Jirouškovy pořady nejsou přitom pro monstra z kosmu, ale pro lidi, a to pro lidi všeho druhu. Nestaly se zatím nijak složitými literárněvědnými či filmově kritickými analýzami a jdou českému prostoru, myslím, k duhu. I když se nezabývají jen českými tématy (a právě proto). A navzdory jisté morbiditě působí až překvapivě ozdravně, obrodně a - občas - i zábavně kontroverzně.
To poslední mě napadlo třeba v momentě, kdy hrdina z filmového příběhu představovaný osobně Stephenem Kingem páchá – už zcela pokryt zelenou „plísní“ – sebevraždu; a dnes bych měl snad jen jednu a víceméně pouze osobní námitku: Snad by Martin přece jenom nemusel do každé své přednášky vřazovat upoutávky na pověstného „Pátera Thomase“. Ale vím a uznávám, zdůvodnil to dostatečně.
Co dodat?
Ať už kdokoli vznese jakoukoli z možných výhrad (a ty se vyskytnou vždy už proto, že něco se prostě do devadesáti až sta minut nikdy nemůže vejít a na něco se navíc vždycky zapomene), není, myslím, pochyb, že Jiroušek svými tématy žije a umí i vtáhnout diváky svým výkladem, když do šera sálu působivě chrlí poznatky na pozadí bílého obdélníku s přízraky....
Do Divadla pod Lampou se proto nechte vnést i ve čtvrtek 15. prosince, kdy se guru hororu vrátí s pořadem Tam, kde hlodá červ. A závěrečná plzeňská přednáška? Opět má být určena školám a odehrát by se měla 16. 12. opět přímo v Galerii. Co ještě víc, dne 27. prosince budou v Měšťanské besedě promítnuty Filmovým klubem Plzeň snímky Nenasytná Tiffany a &Sílení.

Další Jirouškovy a galerijní pořady na území Plzně:

15. 12. 17. 00-18.10 - Pořad Tam, kde hlodá červ v Divadle pod Lampou
16. 12. 11.00 – Přednáška a komponovaný pořad pro střední školy v Galerii města Plzně
27. 12. 17. 00 – Filmový horor Nenasytná Tiffany v Měšťanské besedě v rámci výstavy v Galerii i v rámci činnosti Filmového klubu Plzeň 
27. 12. 20. 00 – Film &Sílení v Měšťanské besedě