Nikdy bych se nesnížila k vybírání kontejneru s papírem! Nikdy! Sem tam jsem nakoukla, sem tam dobrý úlovek. Dnes už třídím odpad s písní na rtech, do kontejneru s papírem skáču odpíchnutýho rittbergera. S bezdomovcem bych se servala o Prostor - těžkej soupeř, v něčem jede, je tam vždycky první. Bodejť, nájemník. Kontejner není Continental, kámo! Kontik jako Contik, co?!

Soused ruší knihovnu. Jooo! Trhám vazbu. Nad Honzíkovou cestou zatlačím slzu. Recituju pionýrský slib, z každého třetího svazku na mě totiž čumí Lenin nebo Gottwald. Hoši, děkujem, teď budete užitečný. Povýšila jsem recyklaci papíru na recyklaci komunismu.

U klientky doma vyskládaný papír v taškách, chachá! Prdlajs, není na vyhození, sbírá papír pro vnuka, co chodí do stejný školy. Sakra! Konkurence, soupeř, prvňáček! Nenápadně odhaduju hmotnost...pche, vidím se na bedně! 

Třídím už i sousedy podle dodanýho papíru. Výzva na nástěnce domu udělala svoji práci. U bytu se mi hromadí časáky. Někdo mi je krade. Není divu, jsem trafika v baráku zdarma a důchody jsou malý. 

Kolik ještě, nemám málo? Rozhlížím se doma po dalším zdroji. Krabice s dětskými výkresy byla slabá dotace… zrak se mi zastaví na knihovně. Zkušeně odhadnu kila. Ty jo! Ne! Nee!

Jsem fakt matroš pro Chocholouška!

Finišuju. Vynosit papír ze sklepa. Vcházím do sklepa s myšlenkou, že vlastnoručně oběsím každýho Mickey Mouse, který se mi zakousnul do mého pokladu!!! Tak kolik, sakra, kolik toho je??? Ufuněná sedím na 230 kilech, potlesk neslyším, žádný ovace. Kašlu na to!

Už dávno nezachraňuju stromy, jak říká heslo školní soutěže, už mi nejde ani o lízátko pro dceru, která možná zvítězí. Pro sebe jsem vítěz. Tohle byla moje olympiáda! 

Jak říkám, proměnila jsem každou příležitost v akci. &Stěstíčku jsem šla naproti. Měla jsem v tom to srdíčko. Asi taky v něčem jedu! Tak určitě!

 

  Koláž © Marie Zieglerová