Jeden krtek jaro neděláMezi tichem přírody a křehkostí štěstí: Čtenářský prosincový deníkReálný domov bez nároku na dokonalostVáclav Cílek o ŘípuRufus: Mořský dráček, který neuměl plavatKdyž péče o blízkého přerůstá přes hlavu: přehled služeb, které vám mohou ulevitProč přidat do kávy olivový olej?Mimořádná divadelní spolupráce 6 dobrých tipů pro budoucí spisovateleVzduch byl modrý nikotinem aneb Sedláčkovina za stoChvála předčítáníSmysl pro emoce, Smysl pro tumor

Je spousta těch, kteří ve mně zanechali jizvy, jenž nezmizí
Nic je nezahladí, nic je neztiší,
už navždy zůstanou mou součástí
a já budu vždycky vědět, že tam jsou...
některé bolí a jiné...
prostě jen jsou
to je próza??!!
jako mládě jsem byl i členem klubu přátel poezie, ale i když jsem byl hudebníkem neseděla mi ta teorie o počtu veršú, o rytmu a jiných pravidlech poezie proto jsem ji brzy opustil - setkal jsem se s ní až tady a kdo tento příspěvek zařadil do prózy,ten hodně pochybil, protože toto tady je poezie jak má být - nebudu to vysvětlovat není tu na to místo, ale veliká pochvala autorce
Máte pravdu, není to próza,ale báseň taky ne. Takže něco mezi tím. Třeba byste - jako hudebník - mohl zkusit na to složit hudbu, a dát tomu nesmrtelnost.
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.