S osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)Ať žijí múzy
Praha zažila opět plno radosti a štěkotu. Psí den přilákal i Helenu VondráčkovouPět roků uteklo od smrti Mirka KováříkaVe víně je pravda. Někdy i vraždaRobert Vano v Tančícím domě pobavil historkou o hrobce, zve i na výstavu Bylo jednou jedno Duhové údolíVesmír a mezilidské dialogy = almanachHudba z Mission ImpossibleNakonec úřaduje smrt – detektivní román z prostředí ministerstvaMechanický andělHororové pátky na FilmboxuKvětnové čteníV hlavní roli citron: Cyberlemon válcuje cybertruck. Kde ho spatříte?
Je spousta těch, kteří ve mně zanechali jizvy, jenž nezmizí
Nic je nezahladí, nic je neztiší,
už navždy zůstanou mou součástí
a já budu vždycky vědět, že tam jsou...
některé bolí a jiné...
prostě jen jsou
to je próza??!!
jako mládě jsem byl i členem klubu přátel poezie, ale i když jsem byl hudebníkem neseděla mi ta teorie o počtu veršú, o rytmu a jiných pravidlech poezie proto jsem ji brzy opustil - setkal jsem se s ní až tady a kdo tento příspěvek zařadil do prózy,ten hodně pochybil, protože toto tady je poezie jak má být - nebudu to vysvětlovat není tu na to místo, ale veliká pochvala autorce
Máte pravdu, není to próza,ale báseň taky ne. Takže něco mezi tím. Třeba byste - jako hudebník - mohl zkusit na to složit hudbu, a dát tomu nesmrtelnost.
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.