Po další divoké pařbě zaparkuje zbohatlický floutek a playboy Lenny svojí káru jen těsně vedle garáže, hned na dně napuštěného bazénu. A tátovi dojde trpělivost. Konec flákání, konec utrácení, konec toho být naprostý budižkničemu. Lenny se musí začít starat o patnáctiletého Davida s těžce nemocným srdcem, kterému podle lékařů zbývá pár měsíců života. David žije v sanatoriu a kromě operací toho vlastně moc nepoznal. V jeden moment se tak střetnou dva naprosto rozdílné světy, svět klubů, mejdanů, alkoholu a krásných holek se světem nemocnice, léků a operačních sálů. S tím druhým světem si ale Lenny moc starostí nedělá a začne se o Davida starat tak, jak prostě umí.

„Jste bezstarostný ignorant a egomaniak. To je pro těžce nemocného kluka ideální,“ slyší od krásné lékařky. Rozhodne se, že to spolu dají a že si David musí užít, dokud to jde. Ukrást auto, jít na striptýz, do klubu, prostě jen nakupovat blbosti. A pak si David přeje, že by se chtěl zamilovat do nějaké holky. To je velký oříšek, ale nečekané kamarádství už je tak pevné, že začnou pracovat i na tom. Když se s někým stanete opravdoví kámoši, nese to sebou i jeden závazek – Spolu to dáme. A na plno, jako kdyby už nemělo být žádné zítra . . což se ostatně může opravdu stát.

Svým námětem připomíná film slavnou komedii Nedotknutelni, nebo mladistvou verzi komedie Než si pro nás přijde. Ovšem o opisování nemůže být řeč. Film „Spolu to dáme“ vzniknul podle skutečného příběhu a podle knihy, kterou jeden z kamarádů sepsal.