Velká kniha o Josefu Škvoreckém
13.04.2019
Ivo Fencl
Literatura
Výpravnou obrazovou, ale také vysoce informativní publikaci Josef &Skvorecký. Prima sezóny 1924-2012 koncipoval v pěti částech Václav Krištof, a to jako pestrý sumář fotografií a textů. Prvé dvě části se věnují životům autora a jeho choti Zdeny Salivarové &Skvorecké (*1933) do roku 1969, kdy odešli do exilu, třetí a čtvrtá zkoumá dvacet let dalších a nepostrádá sekvenci o torontském nakladatelství Sixty-EightPublishers, které během třiadvaceti let činnosti vydalo 227 knih.
Další část publikace Po jednadvaceti letech doma začíná reportáží Turné po republice a zahrnula také kapitoly o oslavách &Skvoreckého sedmdesátin vNáchodě a jeho následujících návštěvách Česka, přičemž naposled zde se Zdenou pobývali mezi 19. zářím a 14. říjnem 2004 (Josef &Skvorecký zemřel 3. ledna 2012).
Poslední díl zahrnuje rovněž kapitoly Spisy Josefa &Skvoreckého a Malý průvodce literaturou a dokumenty o Josefu &Skvoreckém. První z nich se věnuje jedenačtyřiceti svazkům spisovatelova díla, jak postupně vycházely v Odeonu (Prima sezóna – Zbabělci – Konec nylonového věku, 1991), v Nakladatelství Ivo Železný (svazky číslo 2-25 roků 1994-2004), v Literární akademii (šest svazků z let 2006-2007) a ve firmě Books and Cards (od svazku 32 v letech 2011-2016) a zdůrazněme zde několik aspektů...
Devátým dílem Spisů z roku 1998 bylo rozšířené vydání Nápadů čtenáře detektivek a kupříkladu já sám stěží kdy zapomenu, jak jsem tu knihu prvně „louskal“ v tátových „starých“ číslech časopisu Plamen z šedesátých let. Tam byla zveřejněna na pokračování poprvé a o zrodu a vývoji detektivního žánru jsem se tu dočítal až s opojným nadšením, takže mi dodnes připadá, že by snad ani nikdo jiný než Josef &Skvorecký dějiny detektivky vyložit nedokázal.
Hned dalším, desátým svazkem se stal Tankový prapor (1998) a jedenáctým Nevysvětlitelný příběh...(1998). To je téměř ecovská próza s rysy fantastiky a podtitulem Vyprávění Questa Firma Sicula. Zvláštní dílo vychází z legendy Howarda Phillipse Lovecrafta a Edgara Allana Poea, přičemž první z těch dvou je i titulním aktérem 14. svazku Spisů Podivný pán z Providence a jiné eseje (1999).
K esejům Josefa &Skvoreckého jako takovým dodejme ještě něco. Třeba já se setkal i s dosti gramotným člověkem, který je neměl rád. Sám cítím pravý opak. Od dětství mi &Skvoreckého styl psaní esejí imponuje a občas jej marně zkouším napodobit. Studuji pak eseje Josefa &Skvoreckého vlastně raději, než jeho beletrické dílo.
Tomuto dílo nejspíše vévodí Příběh inženýra lidských duší, zveřejněný v rámci Spisů roku 2000 ve svazcích 15 a 16, nu, a taky jedna část tohoto románu se snoubí s Lovecraftem. &Skvorecký si tohoto autora zamiloval jednou, když byl nemocný a v originále zhltl novelu V horách šílenství. K zaláskování se do textů páně Lovecraftových ovšem musíme disponovat pravými buňkami a mít okolo sebe vhodné, nejlépe strašidelné prostředí.
Třiadvacátým svazkem Spisů se stala próza Ze života české společnosti (2004), osmadvacátým Zločin všantánu a jiné filmové povídky a scénáře (2007) a teprve jako třiatřicáté svazek vyšly Hříchy pro pátera Knoxe (2008), přičemž právě páteru Knoxovi a jeho pravidlům pro psaní detektivek &Skvorecký věnoval již podstatný oddíl Nápadů čtenáře detektivek.
Jako 35. svazek Spisů vyšla pak pod titulem Zbabělci. Rukopis (2009) prvá a rozsáhlejší verze slavných Zbabělců a - dík Tomáši Mazalovi - obsahuje velká kniha o Josefu &Skvoreckém i starou mapu Náchoda z let čtyřicátých, do níž autor vyznačil události, které se mu staly inspirací pro příběh Zbabělců. Na vlastní oči tak zjistíme, kde „padl Hroch“, kde zastřelili doktorku Václavíkovou, kde „Josef s Přemou“ vyřídili tank, kde zastřelili esesáka, kde stojí Irenin dům a kde leží park, v němž Josefa líbala.
Albatros, nakladatelství Cpres a firma „Books and Cards S. G. J. &S., s. r. o.“ přišly s touto knihou jako s přehledným shrnutím většího množství starších textů a daly nám do rukou jakousi systematickou mozaiku. Někde je zkratkovitá, ale právě skrz ni si leckterý mladší čtenář možná ke spisovateli najde cestu.
Smutné mi zde připadá jen to, že sám autor se tohohle alba slávy nedožil. Zdena Salivarová však ano a sekvence jí věnovaná ji patrně těší.
Zvíme z ní například i to, že Zdenina sestra Vlasta Novotná (*1930) si roku 1957 vzala překladatele Františka Jungwitha, jemuž byl Josef za svědka. Tak se vlastně seznámili, když ji vzápětí pozval do kina.
Na stránkách 76-94 patří do oddílu o Zdeně i vlastní její shrnutí života do roku 2003, jehož úvodem uvádí veškeré adresy, na nichž žila, a výčet všeho, čím kdy byla.
Následuje vzpomínka na rodiče a rané dětství, vzpomínky jejího bratra Lumíra Salivara (1990), který si jako politický vězeň odseděl jedenáct let (od svých osmnácti až do svých do třiceti), a konečně přicházejí poněkud podrobnější Zdeniny vzpomínky na Únorový převrat 1948 (1998). Následuje reference o deseti letech jejího účinkování ve Státním souboru písní a tanců (2000) a její text Proč jsem tak krásně hrála Bruchův koncert; původně vyšel jako samostatný tisk k osmdesátinám Zdeny Salivarové. Nechybí krátká vzpomínka na herecká její snažení v divadle Paravan (2000) a skutečně kratičká vzpomínka na natáčení filmu Farářův konec. „Nejsem a nikdy jsem nebyla herečka,“ uvádí Zdena, která se přesto objevila ve třech českých filmech. Z éry Paravanu považuje za dodnes koukatelnou Revui pro banjo v režii Zdeňka Podskalského.
Zdenin otec Jaroslav (1902-1969) byl jedním z prvních pražských knihkupců, kterého přišli roku 1949 znárodnit – do krámu v Celetné -, a za to, že oba znárodňovatele vyhodil „za flígr“, dostal rok. Zemřel v Americe roku 1969 a ještě se tam s dcerou potkal a nechal vyfotografovat.
V září 1949 musel na nucené práce Zdenin bratr Lumír (1931-2012) a roku 1952 byl zatčen znovu a dostal ještě deset let. Na Západ se odsud dostal teprve roku 1977.
Kolektiv autorů: Josef &Skvorecký. Prima sezóny 1924-2012. Koncepce, Úvod a některé texty i fotografie Václav Krištof. Předmluvou doplnil Michal Přibáň. Další texty Josef &Skvorecký, Zdena Salivarová &Skvorecká, Lumír Salivar, Arnošt Lustig, Miloň Čepelka, Vladimír Justl, Jan Lukeš aj. Ilustrovali Jan Brychta, Adolf Hoffmeister, &Stěpán Mareš, Ivo Medek Kopaninský, Ivan Steiger, Ondřej Suchý, Jiří &Slitr a další. Snímky Josef &Skvorecký, Zdena Salivarová &Skvorecká, Viktor Stoilov, Michal Přibáň, Alena Přibáňová a další. Ve společnosti Albatros Media vydalo CPress. Brno 2018. 256 stran. Doporučená cena 699 Kč
Foto. databáze knih