Nezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, kdyžZpěv horského potokaNech se unést fantazií v Kadani nebo online
TENKRÁT V MEXIKU - TV tip – mstitel s kytarovým pouzdrem znovu na scéně85 roků by bylo spisovateli Jiřímu NavrátiloviUmění prostého života? Návod k použitíPravda o medu: Nenechte se zmást mýtyPříběh monstra 20. století – GoebbelsKdyž baron práší po MosteckuJeď, Britt-Marie, jeď!Ukrajina, děti a zvon časuDítě prachu zrozené ve válceCo mě v září zaujalo na NetflixuTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavěNesnězeno přichází s novou spoluprací
Alois Marhoul (*1951, https://www.marhoul.eu/) náleží k básníkům bez klapek na očích. Dějiny světa jsou dějinami barbarství a krutosti a jsou autoři po právu reflektující tyto zločiny, zrovna Alois Marhoul ale mezi ně nepatří. Přesto vede psaním válku.
S ďáblem určitě. A jeho vázaná publikace Adresa dočasného pobytu se jmenuje dle závěrečné básně. Jedná se přitom o dvojsbírku, i když úvodní obsah klame. Adresa dočasného pobytu se totiž skládá z knih I zlatá krysa je jenom krysa (osmačtyřicet básní) a z kratší Adresa trvalého pobytu (od str. 59). Ta je poloviční proti sbírce prvé, ale čtyřiadvacet zde zveřejněných básní stačí. Obě knihy částečně vznikly už v roce 2015. Marhoul sám debutoval roku 1984 neoficiální sbírkou Černý pasažér.
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.