Kousek přírody zpátkyKdyž ještě děcka četlaKill Bill v jednom filmuFejeton o tepleCo mě v dubnu zaujalo na NetflixuKdyž se země nadechne a srdce zrychlí tepMichael aneb Pouze pocitologie, ale rychleEva Veberová nezemře. Narozena před 100 rokyCo ve vás zbude, když zavřete knihu? Dubnové čtení, které mi zvlnilo stránkyTři nové pohádky pro malé i velké čtenářeCharmsova poezie prvně kompletníJak nás čísla ohromují, ale i nebezpečně ochromují
| Pole čerstvých i uvadlých smutků, tam čas už nezavítá, ať je soumrak nebo svítá. V ozvěnách poslední dozvuky pláče k zemi vždy pomalu padaly,
aby pak pozvolna zvadaly. Pole čerstvých i uvadlých smutků plné rozličných vzpomínek.
Za ty hezké plápolá plamínek. Pole zvadlých i kvetoucích kytek a adresáti bez námitek,
vděční za každý projev lásky. Ať růže nebo sedmikrásky, ať čistá voda, nová svíčka, jen někdo, kdo si je hýčká. Zdroj fotografie: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.