Kousek přírody zpátkyKdyž ještě děcka četlaKill Bill v jednom filmuFejeton o tepleCo mě v dubnu zaujalo na NetflixuKdyž se země nadechne a srdce zrychlí tepMichael aneb Pouze pocitologie, ale rychleEva Veberová nezemře. Narozena před 100 rokyCo ve vás zbude, když zavřete knihu? Dubnové čtení, které mi zvlnilo stránkyTři nové pohádky pro malé i velké čtenářeCharmsova poezie prvně kompletníJak nás čísla ohromují, ale i nebezpečně ochromují
| Ležíš si na gauči, jen v noční košilce, Tvé krásné nohy už nepatří mi. Ač připraven byl bych ve chvilce, Tvůj výraz bez zájmu těžko mne vzpřímí. Odcházím vedle, do ložnice, utápět se ve svém světě. V komodě čeká mne slivovice, ta pomůže, když srdce chce Tě. To srdce brání se přímluvám těla, že každá žena je skvělá. Že chybí mi pouze fyzický dotek bez starostí a bez kalhotek. Proč už to není, jak bývalo kdysi? Ty jsi snad stará? Já jsem snad mladý? Ta slivovice mé myšlenky mísí, jsem v přípravách smilné zrady. Tak se jdu ujistit, že nejsi lačná a jsem i rád, že děláš, že spíš. Odjíždím na místo, kde každá je vláčná, tam něhu si zaplatit smíš. I cizí žena se líp, než Ty, chová. Kde jsou ty časy, kdy byla jsi snová. Zdroj fotografie: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.