Kousek přírody zpátkyKdyž ještě děcka četlaKill Bill v jednom filmuFejeton o tepleCo mě v dubnu zaujalo na NetflixuKdyž se země nadechne a srdce zrychlí tepMichael aneb Pouze pocitologie, ale rychleEva Veberová nezemře. Narozena před 100 rokyCo ve vás zbude, když zavřete knihu? Dubnové čtení, které mi zvlnilo stránkyTři nové pohádky pro malé i velké čtenářeCharmsova poezie prvně kompletníJak nás čísla ohromují, ale i nebezpečně ochromují
| Jsi Kleopatra, paní své tajuplné pyramidy, co je bez jediného patra a navíc nohama nahoru. Snad ať máš blíže k vrcholu. Vchod je zastřen pahorkem původem z Venuše. Snad proto tu nebyla živá duše. Až teď, vykradač pyramid přítmím se plíží. Strážící sfinga nad ním se vztyčí vydrážděna jeho příchodem, však uplacena bez obtíží podrbáním za ušima. Vykradač musí vyrazit bránu. Pyramida jako by byla živá, začala se třást celá a jako by krvácela. Vetřelec hledá, křížem krážem chodí, však všude "samá voda". Tak zanechá aspoň svou značku na znamení, že tam byl, že byl první, kdo ji objevil. Tento jeho znak může jej ale usvědčit z vniknutí. Zvlášť, když vlivem prostředí nakyne tak, že musí ven, když není už vyhnutí. Vykradač může být nakonec rád, že odešel s prázdnou. Pyramidy bývají totiž i prokleté, kde onemocníte chorobou zrádnou. Obvykle jsou však pyramidy léčivé. Každý, kdo tam byl, rád by se vrátil na ta místa, ať už pravidelně, coby správce nebo jen jako turista. |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.