Kousek přírody zpátkyKdyž ještě děcka četlaKill Bill v jednom filmuFejeton o tepleCo mě v dubnu zaujalo na NetflixuKdyž se země nadechne a srdce zrychlí tepMichael aneb Pouze pocitologie, ale rychleEva Veberová nezemře. Narozena před 100 rokyCo ve vás zbude, když zavřete knihu? Dubnové čtení, které mi zvlnilo stránkyTři nové pohádky pro malé i velké čtenářeCharmsova poezie prvně kompletníJak nás čísla ohromují, ale i nebezpečně ochromují
| Sama se sebou ve svém nitru se topí, nevěří na lásku, na víru. Věří jen sobě, a když štětce se chopí, chce vykřičet se na kus papíru. Tam má svůj svět, kde cítí se volná, v bezpečí, bez zbytečných vět, k nimž není svolná... bez řečí. Obraz své duše na plátna vkládá, nevědouc odhalí nálady, splíny. Laikovi z obrazů sic spadne brada, však Sigmund Freud vidí ty stíny. Teplota barev odráží nitro, i horkou či chladnou hlavu. Barvami dokreslí svoje "in vitro", co na povrch proniká v vřavu. Ilustrační fotografie malířky, která na lásku i víru věří: Jana Sádriková |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.