Kousek přírody zpátkyKdyž ještě děcka četlaKill Bill v jednom filmuFejeton o tepleCo mě v dubnu zaujalo na NetflixuKdyž se země nadechne a srdce zrychlí tepMichael aneb Pouze pocitologie, ale rychleEva Veberová nezemře. Narozena před 100 rokyCo ve vás zbude, když zavřete knihu? Dubnové čtení, které mi zvlnilo stránkyTři nové pohádky pro malé i velké čtenářeCharmsova poezie prvně kompletníJak nás čísla ohromují, ale i nebezpečně ochromují
| Vkrádá se do naší mysli přes naše smysly. Přes náš rozum i cit chce se nám zalíbit. Pod barevným spektrem duhy skrývá své neduhy. Jen přes polarizační brýle zříme ji černobíle - v pravém světle. Láká nás vůní jarních květů a plodů, i tímto vjemem v nás vyvolá rýmu. Útočí do slabin náchylných k svodům a my necítíme tu zatuchlinu. Šeptá nám do uší líbezným hlasem, pěje nám ódy na naše ega. Slova, co hřejí, na nás hází lasem, my jsme pak jen panáčky z lega. Je hebká a mazlivá, pod prsty roztává, i přes mozoly na rukou se bažíš. Svým nahým tělem si tvé omotává, bez rozumu se splynout s ní snažíš. I pro mlsný jazýček je božskou manou, gurmánským požitkem s chutí skvělou. Sto lidí - sto chutí, však tato je branou ke střevním potížím, když hltáš ji celou. Zdroj foto: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.