Kousek přírody zpátkyKdyž ještě děcka četlaKill Bill v jednom filmuFejeton o tepleCo mě v dubnu zaujalo na NetflixuKdyž se země nadechne a srdce zrychlí tepMichael aneb Pouze pocitologie, ale rychleEva Veberová nezemře. Narozena před 100 rokyCo ve vás zbude, když zavřete knihu? Dubnové čtení, které mi zvlnilo stránkyTři nové pohádky pro malé i velké čtenářeCharmsova poezie prvně kompletníJak nás čísla ohromují, ale i nebezpečně ochromují
| Vedle Tvé krásy, ty květy, co držíš, působí, jak suché bodláčí. I kdybych básník byl tělem i duší, na popis Tvé tváře bych nestačil. Pocity ze srdce do vět skládám, jak jen to jde vyjádřit slovy. Z poezie však propadávám, pro "ze srdce na jazyk" postrádám vlohy. Jak měl bych vyjádřit, žes pro mne grál grálů a neužít přitom ta letitá klišé, ty tuctové poklony lačných amorálů. Vymezit se od těch příšer. Vzhled není jediný, kam Dobro chodí, znám Tě a srdce mne hřeje. Snad si mne všimneš, jsme na stejné lodi, jsi láska má bez portfeje. Zdroj foto: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.