Kousek přírody zpátkyKdyž ještě děcka četlaKill Bill v jednom filmuFejeton o tepleCo mě v dubnu zaujalo na NetflixuKdyž se země nadechne a srdce zrychlí tepMichael aneb Pouze pocitologie, ale rychleEva Veberová nezemře. Narozena před 100 rokyCo ve vás zbude, když zavřete knihu? Dubnové čtení, které mi zvlnilo stránkyTři nové pohádky pro malé i velké čtenářeCharmsova poezie prvně kompletníJak nás čísla ohromují, ale i nebezpečně ochromují
| Ponurá země, mrtvé trosky. Nikoliv po válce, náletu sarančat... To po zradě, jež chodí bosky, však stopy nechá jak z bagančat. Vyprahlé srdce, mysl bez spánku, nervy jak síťky pavučin potácejících se ve vánku. Vztah ve lži, stavěný z buničin. Ochota odpouštět, nezavřít dveře, zůstat, ač budoucnost v loji. Chuť začít zas pracovat na důvěře, chuť věřit, že to za to stojí. Zdroj foto: pixabay.com |
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.