Všechny ty do očí bijící náhody, situace postavené na vodě (například poklidné překročení hranic v době, kdy přejít hranice bez ohrožení života vůbec nebylo možné) a spousta dalších autorských přešlapů vás nutí se usmívat - a příliš nevěřit tomu, co se na stránkách knihy děje. Příběh sám je čtivý, napínavý, zalidněný spoustou zajímavých postav, ale tak moc nevěrohodný, že si na konci řeknete: co to jako bylo? Pohádka? Parodie na bondovky? Nebo zoufalý pokus o válečný román, který se zvrtl v cosi ... cosi...

Příběh o zradě, bolesti, intrikách, zoufalství i osamění. Příběh o agentech, velvyslancích, diplomatech i obyčejných lidech. O touze po svobodě, porozumění i náklonnosti. O lásce. O naději. I o beznadějné bezútěšnosti...

Příběh o pravdě i lžích, nejistotě a poválečných zmatcích. O světě, kde se ti mocní přetahují o vládu a ti ostatní si přejí jediné: žít...

Bylo by to skvělé, kdyby to nebylo postavené na hlavu v mnoha ohledech nepravděpodobných náhod. Bylo nebylo, dávno nedávno...

Ale od čeho jsou příběhy? Aby se vyprávěly a četly. Věřit jim nemusíme :)

Diplomatova žena, Pam Jenoff, Víkend 2011