Online kurz tvůrčího psaníKráva a kreténJana Slaninová: Něco mi přeletí přes nos a řekne pišMEMENTO MORIListopad Spisovatelská inspirace
Ptáci, které krmíme pečivem, umírajíOnline kurz tvůrčího psaníCo mě v listopadu zaujalo na NetflixuLidé bez dějin jsou prachNeratov: Příběh kostela pro všechnyOta Filip jako ten poslední ze starých deníkůPůlnoc je nejtemnější hodina – jak pro koho...Filmový muzikál ČarodějkaLiška, delfín a špaček: Jak letouny Aero získaly svá zvířecí jménaFOTOREPORTÁŽ: Lake Nakuru a NaivashaListopadové literární poklady I advent může být hořký...
Krátka ukázka z díla. Báseň Za babího léta...
ZA BABÍHO LÉTA Ještě je světlo, ještě je teplo, ve stínech večera však dýchá chlad, plody stromů v trávě probouzí hlad, proč někde jen klid, proč někde peklo. Z hnilobných bažin zlo se uchechtlo, v křovinách se proplétá lstivý had, ještě je světlo, ještě je teplo, ve stínech večera však dýchá chlad. Přilétá vítr z vymknutí času, touží dohonit odlétlé ptáky, příslib naděje, když kvetou máky, nejsi-li, Pane, jak svíce zhasnu. Ještě je světlo, ještě je teplo, ve stínech večera však dýchá chlad. Marie Dolistová, autorka knih poezie: S příchutí země, Zarostlé stezky, Paní Zdislava z Lemberka, V síti rybáře, Na hraně stínu, V dešťových kapkách, O tvrdost kamene. Web: http://basnedolistova.wz.cz/ |
Moc hezké a nadčasové.
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.