Online kurz tvůrčího psaníKráva a kreténJana Slaninová: Něco mi přeletí přes nos a řekne pišMEMENTO MORIListopad Spisovatelská inspirace
Ptáci, které krmíme pečivem, umírajíOnline kurz tvůrčího psaníCo mě v listopadu zaujalo na NetflixuLidé bez dějin jsou prachNeratov: Příběh kostela pro všechnyOta Filip jako ten poslední ze starých deníkůPůlnoc je nejtemnější hodina – jak pro koho...Filmový muzikál ČarodějkaLiška, delfín a špaček: Jak letouny Aero získaly svá zvířecí jménaFOTOREPORTÁŽ: Lake Nakuru a NaivashaListopadové literární poklady I advent může být hořký...
Tam někde v nás dál odešlí jsou živi, tam někde v nás z nich světlo proniká. Tam uvnitř nás se spolu s námi diví, jaká je duše velká kronika. Tam někde v nás plamínek zaplápolá, a nadějí pak srdce zahoří, že žijí dál – a více, nežli zpola, jsou majákem za bouře na moři. Tam někde v nás jak tóny hudby znějí, která se rozléhá, která je o naději, o tom, že z nich v nás láska pramení. Tam někde v nás vzpomínky něžné hřejí, vzpomínky na stromy sázené do alejí, dlaň, již nám věčnost tiskne k rameni… |
„Někde v nás"- moc moc hluboce dojímavé a hezké
Děkuji Vám, Evo. To mě těší.
Klidný víkend Vám přeji.
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.