ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
sobota 14.3.2026, svátek má
Růt a matylda
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Milane Špačku, tak už vylezSlaměný vdovecGrilovačkaPoslední autobus ujel...Soused psychopatVýslech
Nejčtenější za 14 dní
Co mě v únoru zaujalo na NetflixuOmar Sy v nejintimnější roli posledních let: Byl jsem cizincemSvět, kam příliš často nenahlížímeCo o nás prozrazují naše knihovny a které poklady jsme přehlédli?Mezi barvami a tichem: Co mi únorové knihy prozradily o světě i mně saméKingovské příběhy Ronalda MalfihoLiviaZeyer nebyl bůh, ale čtěme ho dál Jaký hrnek máte nejraději?PerlaCo kdo napsal během století o grafiku VáchaloviBezohledná architektura čínského mocenského vzestupu
Ignis fatuus – Tajemství nejen Šumavy v románu Petry Klabouchové
10.07.2024 Stanislav Polauf Literatura
Za sedmero horami, Boubínem, Plechým, Smrčinou, Jezerní, Javorníkem a Špičákem a za sedmero řekami Otavou, Vydrou, Křemelnou, Blanicí, Úhlavou, Ostružnou a Volyňkou, leží království pradávných kouzel, příběhů a tajemství. Úvod románu zní jako pohádka, ale nový román Petry Klabouchové zdaleka není pohádkou. Není také určen dětem, ale vydrží ho jen velmi otrlí čtenáři
Zavede nás na Šumavu, do hor odedávna považovaných za jedny z nejtajemnějších a nejdrsnějších. Přesně pak do prostoru, kam až donedávna byl vstup přísně zakázán a bedlivě střežen – do hraničního pásma v okolí Dobré Vody. Tady se najednou začínají objevovat záhadné světelné jevy, které děsí místní obyvatele (těch tu ale mnoho nezbylo) a hlavně nové příchozí – pohraničníky. A v kraji znovu ožívají odvěké pověsti o bludičkách, beztělcích a dvoudušnících. („všichni se tady z toho jednou zblázní,“ konstatuje stárnoucí autobusák) a o tom, jak neblaze mohou ovlivnit lidské životy a osudy.
Do přísně střeženého území je povolána vědecké expedice, která má zjistit původ těchto jevů – zda jde o přírodní jevy nebo zda naši nepřátelé za železnou oponou něco nekalého nechystají. Krok za krokem budete sledovat počínání pětičlenné skupiny, která se vydává do terénu na nepřístupná místa bez základního vybavení a podpory. Jejich příběh je prokládán záhady a tragédiemi, které jsou – podle epilogu autorky „skutečně. “ Pocházejí ze starých zápisků farností a matrik, z ústní tradice rodáků a knih o tajemstvích Šumavy i z černých kronik dávné či méně dávné doby. Ostatní si rozehrála Klabouchová ve své bohaté fantazii.
Netají, že od roku 1978 až do počátku devadesátých skutečně fungovalo v působnosti pražských vysokýcb škol ČVUT a VŠCHT experimentální pracoviště pro vědecky podložený výzkum paranormálních jevů - Psychoenergetická laboratoř (PEL). Z jejich vyšetřovacích spisů také za každou kapitolou čerpá.
Tu šlo však zřejmě o první expedici, jejíž účastníci se jen dotkli tajemností Šumavy a nejbližšího okolí až po Kaperské Hory, Strašín a Želenov (Frymburk). Jste tak dostatečně informováni o bludičkách (svoje věděl už Švanda Dudák), oživlých mrtvých duších, které po smrti nenajdou klid a snaží se mstít či alespoň škodit těm živým. Druhá expedice se pohybuje „jen“ v okolí řeky Křemelné a je nucena hrát mnohem drsnější hru. Ač si to sami nedokáží uvědomit, děsivé jevy si je najdou a oni je naplno prožijí. Nejsou si vědomi, že si s nimi hraje jejich vlastní mozek, že jsou „jiní“ a tudíž i nezodpovědní ze své činy a konání.
To co prožije či nepřežije pětice obětovaných vědců je drama nejvyššího kalibru. Dokonce mě vždy napadalo jedno nejpříznačnější slovo – děs. Děs snad u každé kapitoly, u každého jednotlivce a toho, co prožívá. Je to jen hra, mámení smyslů či děsivá skutečnost? Petra Klabouchová se nechává unášet svojí bezbřehou fantazií a vymýšlí stále drsnější osudy každého člena expedice. Nikdo si není ničím jistý, ani sám sebou a svým konáním, lidé dělají věci, které by nikdy nebyli schopni bez vlivu nějaké záhadné síly konat. Mění se, aniž si to uvědomují. Ani věrný pes nepoznává svého pána, ovládaného temnou silou a zatemněnou myslí, který vyhlíží jakoby přišel o rozum.
Ani čtenář na tom není lépe. Po chvíli ho bezděčně napadne zda se nezbláznil sám či jen ho natolik ovlivnily děsivé skutečnosti o nichž Petra Klabouchová vypráví s takovou vervou, že je máte rozehrané přímo před sebou jakoby ve filmovém vidění. A to i s otazníky, které nebudete hned schopni rozluštit či pochopit. Autorka dokazuje, že dovede psát velíce přesvědčivě a nikdy nenudí ani nic neponechává náhodě. Ani na chvíli z vás nespadne napětí a přestože si vždy říkáte, že je to jen knižní fantazie, tak ji budete prožívat jako skutečnost.Teprve v závěrečné části knihy se mírně ozřejmí to, co způsobilo jiné stavy vědomí a s tím spojené problémy členů výpravy.
Užil jsem slova děs v příbězích každého z pětice vědců. Tím to však nekončí – děs vás pohltí i v samotném závěru, když si uvědomíte, jaká hra se tady hrála. I když se nedozvíte kdo ji rozehrál a proč, ale znáte jen její důsledky. Kn iha je nesmírně zajímavá nejen pro zážitků lačné čtenáře, kteří mají v oblibě napínat své nervy. Pokud se zajímáte o změněné stavy vědomí pak zde nejdete mnoho pozoruhodného, takže psychologové a psychiatři by ji měli přečíst povinně. A důvěřivého čtenáře je znovu nutno varovat – to není kniha vhodná pro večerní idylku a následné klidné usnutí. Ne nemůže za to Šumava, i když ta se „nedá naučit. Pochopit. Ani vysvětlit.“ Po přečtení si neoodechnete, stále ve vás budou příběhy dožívat a hlavně si naplno uvědomíte, co je člověk člověku schopen udělat...
P.S. Oceňuji, že kromě toho vymyšleného autorka přichází s dobrou znalostí místních poměrů. Výborně je popsána cesta kolem Dobré Vody k Prášilům, v ukázkách z expedice jsou zmíněny tajemnosti třeba ze Strašína či Želenova (Frymburka). Jen jsem nikdy nezaslechl, že Kašperské Hory prosluly výskytem kulových blesků ani nevím o tom, že by se kolem hranice v pásmu stavěla nějaká železnice (kam v první kapitole sváží autobus traťové dělníky). Zajímavá je vzpomínka na legendární postavu doktora Kostroucha, který proslul tím, že ze své samoty Pustina jezdil k pacientům na koních.
P
etra Klabouchová
(nar. 1980) pochází z Prachatic. Studovala mediální vztahy a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Několik let pracovala v redakcích regionálního tisku a televize. Nyní žije střídavě v Itálii, Spojených státech amerických a České republice, věnuje se hudebnímu průmyslu a jako manažerka zastupuje několik rockových skupin. Zastupovala mimo jiné skupinu Hollywood Vampires při jejich koncertním turné po Evropě a podílela se na produkci jejich hudebních alb. Je autorkou dvoudílné série pro děti —Prokletí upírů a Nebezpečná výprava (2014). V minulosti publikovala romány Poslední kubánské pomeranče (2012), Podvod zlatého faraona (2019) nebo thriller Anglická zahrada (2020). Mezi její nejúspěšnější knihy patří detektivní příběh ze Šumavy Prameny Vltavy (2021), za který obdržela Cenu Johanna Steinbrenera. V roce 2023 jí vyšel román U severní zdi a historky z rockového podsvětí Na plný koule. V roce 2024 vydala hororový příběh z magické Šumavy Ignis fatuus.
**********************************
Petra Klabouchová: IGNIS FATUUS
Vydalo nakladatelství Host, Brno, 2024
Do přísně střeženého území je povolána vědecké expedice, která má zjistit původ těchto jevů – zda jde o přírodní jevy nebo zda naši nepřátelé za železnou oponou něco nekalého nechystají. Krok za krokem budete sledovat počínání pětičlenné skupiny, která se vydává do terénu na nepřístupná místa bez základního vybavení a podpory. Jejich příběh je prokládán záhady a tragédiemi, které jsou – podle epilogu autorky „skutečně. “ Pocházejí ze starých zápisků farností a matrik, z ústní tradice rodáků a knih o tajemstvích Šumavy i z černých kronik dávné či méně dávné doby. Ostatní si rozehrála Klabouchová ve své bohaté fantazii.
Netají, že od roku 1978 až do počátku devadesátých skutečně fungovalo v působnosti pražských vysokýcb škol ČVUT a VŠCHT experimentální pracoviště pro vědecky podložený výzkum paranormálních jevů - Psychoenergetická laboratoř (PEL). Z jejich vyšetřovacích spisů také za každou kapitolou čerpá.
Tu šlo však zřejmě o první expedici, jejíž účastníci se jen dotkli tajemností Šumavy a nejbližšího okolí až po Kaperské Hory, Strašín a Želenov (Frymburk). Jste tak dostatečně informováni o bludičkách (svoje věděl už Švanda Dudák), oživlých mrtvých duších, které po smrti nenajdou klid a snaží se mstít či alespoň škodit těm živým. Druhá expedice se pohybuje „jen“ v okolí řeky Křemelné a je nucena hrát mnohem drsnější hru. Ač si to sami nedokáží uvědomit, děsivé jevy si je najdou a oni je naplno prožijí. Nejsou si vědomi, že si s nimi hraje jejich vlastní mozek, že jsou „jiní“ a tudíž i nezodpovědní ze své činy a konání.
To co prožije či nepřežije pětice obětovaných vědců je drama nejvyššího kalibru. Dokonce mě vždy napadalo jedno nejpříznačnější slovo – děs. Děs snad u každé kapitoly, u každého jednotlivce a toho, co prožívá. Je to jen hra, mámení smyslů či děsivá skutečnost? Petra Klabouchová se nechává unášet svojí bezbřehou fantazií a vymýšlí stále drsnější osudy každého člena expedice. Nikdo si není ničím jistý, ani sám sebou a svým konáním, lidé dělají věci, které by nikdy nebyli schopni bez vlivu nějaké záhadné síly konat. Mění se, aniž si to uvědomují. Ani věrný pes nepoznává svého pána, ovládaného temnou silou a zatemněnou myslí, který vyhlíží jakoby přišel o rozum.
Ani čtenář na tom není lépe. Po chvíli ho bezděčně napadne zda se nezbláznil sám či jen ho natolik ovlivnily děsivé skutečnosti o nichž Petra Klabouchová vypráví s takovou vervou, že je máte rozehrané přímo před sebou jakoby ve filmovém vidění. A to i s otazníky, které nebudete hned schopni rozluštit či pochopit. Autorka dokazuje, že dovede psát velíce přesvědčivě a nikdy nenudí ani nic neponechává náhodě. Ani na chvíli z vás nespadne napětí a přestože si vždy říkáte, že je to jen knižní fantazie, tak ji budete prožívat jako skutečnost.Teprve v závěrečné části knihy se mírně ozřejmí to, co způsobilo jiné stavy vědomí a s tím spojené problémy členů výpravy.
Užil jsem slova děs v příbězích každého z pětice vědců. Tím to však nekončí – děs vás pohltí i v samotném závěru, když si uvědomíte, jaká hra se tady hrála. I když se nedozvíte kdo ji rozehrál a proč, ale znáte jen její důsledky. Kn iha je nesmírně zajímavá nejen pro zážitků lačné čtenáře, kteří mají v oblibě napínat své nervy. Pokud se zajímáte o změněné stavy vědomí pak zde nejdete mnoho pozoruhodného, takže psychologové a psychiatři by ji měli přečíst povinně. A důvěřivého čtenáře je znovu nutno varovat – to není kniha vhodná pro večerní idylku a následné klidné usnutí. Ne nemůže za to Šumava, i když ta se „nedá naučit. Pochopit. Ani vysvětlit.“ Po přečtení si neoodechnete, stále ve vás budou příběhy dožívat a hlavně si naplno uvědomíte, co je člověk člověku schopen udělat...
P.S. Oceňuji, že kromě toho vymyšleného autorka přichází s dobrou znalostí místních poměrů. Výborně je popsána cesta kolem Dobré Vody k Prášilům, v ukázkách z expedice jsou zmíněny tajemnosti třeba ze Strašína či Želenova (Frymburka). Jen jsem nikdy nezaslechl, že Kašperské Hory prosluly výskytem kulových blesků ani nevím o tom, že by se kolem hranice v pásmu stavěla nějaká železnice (kam v první kapitole sváží autobus traťové dělníky). Zajímavá je vzpomínka na legendární postavu doktora Kostroucha, který proslul tím, že ze své samoty Pustina jezdil k pacientům na koních.
P
etra Klabouchová(nar. 1980) pochází z Prachatic. Studovala mediální vztahy a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Několik let pracovala v redakcích regionálního tisku a televize. Nyní žije střídavě v Itálii, Spojených státech amerických a České republice, věnuje se hudebnímu průmyslu a jako manažerka zastupuje několik rockových skupin. Zastupovala mimo jiné skupinu Hollywood Vampires při jejich koncertním turné po Evropě a podílela se na produkci jejich hudebních alb. Je autorkou dvoudílné série pro děti —Prokletí upírů a Nebezpečná výprava (2014). V minulosti publikovala romány Poslední kubánské pomeranče (2012), Podvod zlatého faraona (2019) nebo thriller Anglická zahrada (2020). Mezi její nejúspěšnější knihy patří detektivní příběh ze Šumavy Prameny Vltavy (2021), za který obdržela Cenu Johanna Steinbrenera. V roce 2023 jí vyšel román U severní zdi a historky z rockového podsvětí Na plný koule. V roce 2024 vydala hororový příběh z magické Šumavy Ignis fatuus.
**********************************
Petra Klabouchová: IGNIS FATUUS
Vydalo nakladatelství Host, Brno, 2024
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Literatura
Bezohledná architektura čínského mocenského vzestupu
Mezi barvami a tichem: Co mi únorové knihy prozradily o světě i mně samé
Svět, kam příliš často nenahlížíme
Perla
Kingovské příběhy Ronalda Malfiho
Zeyer nebyl bůh, ale čtěme ho dál
Co o nás prozrazují naše knihovny a které poklady jsme přehlédli?
Kdo byl Vladimír Thiele?
Emanuel z Lešehradu věru nebyl literární velikán, ale...
Hercule Poirot přehledně
První letošní novinky edice Hlas
5 valentýnských citátů z knih
Tajnosti Londýna podle Alama Moora
Ozvěny nedovřených stránek: Lednové ticho
Hemingwayovi: Zpráva o jedné toxické rodině
Jiří Dědeček nejen o sobě
Jason Mason: Můj otec byl MIB
O některých nedostatcích foglarovek aneb Tučapského přísnost
Sherlock a rozdmýchávání první světové války
Koralina aneb Vstup do jiného světa
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.