ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
pátek 20.6.2025, svátek má
Květa
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
OdcházeníS osamostatňováním dětí to nepřehánějmeBarevný světVenkovská tancovačkaOtcovi psí smrt (díl pátý)Otcovi psí smrt (díl čtvrtý)
Nejčtenější za 14 dní
Pět roků uteklo od smrti Mirka KováříkaNakonec úřaduje smrt – detektivní román z prostředí ministerstvaMechanický andělV hlavní roli citron: Cyberlemon válcuje cybertruck. Kde ho spatříte?Havlovy děti: New adult román o generaci vyrůstající ve svobodě5 netradičních grilovacích receptů pro dokonalé létoJak putovat světemSelf-care: Klíč k harmonii v moderním světěŽeny, mistryně, umělkyně 1300–1900 Mechanická princeznaPrázdniny pro zaláskovanéFestival Prague Sounds
Quentin Tarantino hrdinou komiksu
15.10.2024 Ivo Fencl Komiks
V Pulp Fiction, to si pamatujeme, zpřeházel Quentin Tarantino (*1963) kapitoly. Ku prospěchu věci. Jistě i proto se komiksový scenárista Michele Botton rozhodl prohodit pořadí svého čtyřdílného vyprávění o jeho životě, které nakreslil Bernardo Santiago Acosta (a letos v Miláně vydané album již je na českém trhu).
Kniha začíná „kapitolou druhou“, pokračuje závěrem, následuje kapitola číslo jedna a teprve pak oddíl třetí. Ano, tohle se může zdát překvapivé… Ale nevadí to.
„Tahle biografie přináší příběh Tarantinova života v jeho stylu,“ míní autor. „Volba zpracování je pocta mistrovu způsobu vyprávění. V knize se s Tarantinem setkávají další slavní lidé z branže: Uma Thurman (Pulp Fiction, Kill Bill), Brad Pitt (Hanebný pancharti, Tenkrát v Hollywoodu), Leonardo DiCaprio (Nespoutaný Django, Tenkrát v Hollywoodu), John Travolta (Pulp Fiction), Pan Grier (Jackie Brownová) a režisér Robert Rodriguez (Grindhouse: Paneta Teror a Od soumraku do úsvitu).
Jen prostřednictvím série rozhovorů,“ pokračuje Michele Botton, „které jsou občas seriózní a jindy neurvalé, odhaluji, jak Quentin Tarantino přemýšlí o filmu, jaký má vkus, odkud se vynořil status kultovního režiséra a jaký má Quentin vztah k psaní.“
Právě psaní má totiž v jeho světě značný význam. I dnes, kdy to zkouší s literaturou faktu a možná i romány. A Michele Botton dodává: „Je výjimečný i jako spisovatel, i jako režisér, a je výborný scenárista. Dvakrát se stal držitelem Oscara za Nejlepší původní scénář (Pulp Fiction a Nespoutaný Django) a slavná věta, objevující se vždy na začátcích jeho filmů, napsáno a režírováno Quentinem Tarantinem, není jen marketingovým tahem.“
V první kapitole nazvané Nejdřív jste danger a hned nato gangster vidíme Tarantina přesvědčovat Travoltu, aby vzal roli nájemného zabijáka v Historkách z podsvětí; ale režisér krapet zbloudí ve vlastních vzpomínkách a herci připomene pár momentů ze svého dětství a puberty. Navíc… Dojde i na Quentinův vztah k velmi zajímavému a Hemingwayem křtěnému romanopisci jménem Elmore Leonard (1925-2013).
Ten kdysi začínal jako ryze americký autor westernů, aby od nich přešel do oblasti krimi a detektivek. Elmore Leonard napsal i knihu Rum Punch (1992), kterou úspěšně a pod názvem Jackie Brownová zfilmoval právě Quentin Tarantino; ale známé jsou také Elmorovy prózy Ve tři deset do Yumy (1953), Hombre (1961), Valdez přichází (1970), Neznámý muž číslo 89 (1977), Lovec koček (1982), Get Shorty (1990) či Be Cool (1999). A napsal i westernový film Joe Kidd (1972, režie John Sturges, titulní role Clint Eastwood) anebo druhý díl klasického díla V pravé poledne (1980).
V druhé kapitole alba Blondýna s úchvatnými chodidly, která se stala krvežíznivou nevěstou sledujeme Quentina Tarantina přímo během psaní scénáře Pulp Fiction, kdy mu asistuje herečka a přítelkyně Uma Thurman. Nejen, že si spolu plánují rovnou větší množství filmů, ale tvůrce taky vzpomíná na začátky ve videopůjčovně. Je totiž ten, o němž lze po právu říct, že se filmařině učil koukáním. Hm. O kom ale se to samé říci nedá?
V třetí z kapitol alba Pero za kamerou a muž, který to pero drží si QT dá jen několik drinků s režisérem Robertem Rodriguezem a hovoří o vášni. O vášni jménem psaní. Možná není tak viditelná jako vášeň režírování, ale je přinejmenším stejně podstatná. Nebo spíš absolutním základem.
Čtvrtá kapitola Suverénní těžké váhy z Hollywoodu mění historii nám představuje Quentina ve společnosti hvězd Brada Pitta a Leonarda DiCapria. Hodně se před nimi ospravedlňuje za „účelné“ násilí ve filmech a mimo jiné zaujme pohled na Nespoutaného Djanga jako na pohádku.
Zde je na místě upozornit, že Quentin Tarantino své filmy nikdy nevysvětluje; to nechává kritice. Ale Michele Botton přistoupil k práci se vším všudy a studoval tedy i kritiky. Nezapomíná užít ani vlastních čidel, když Quentinovy snímky sleduje, a vkládá režisérovi poté do úst určité výroky, za něž pravděpodobně žalován nebude, ale kterých se QT nedopustil. Sem patří taky teorie pohádkovosti. V čem že spočívá?
Každý film je z podstaty a vždycky stylizací, nicméně se často pokouší imitovat realitu. Taky Quentin Tarantino chce být samozřejmě věrohodný, byť někdy ukazuje šílené věci, a držet se věrohodnosti se mu daří. Dejme tomu i ve filmu Hanebný pancharti. Až na to, že dojde na jistou zatmívačku, po které se tentýž film stává už ryzí pohádkou. Ne „pouhou“, zatroleně nutnou. Z hlediska reálné historie je zde mj. zavražděn Adolf Hitler atd. Což není jediná z báchorek a i u Oscarem odměněného scénáře o černém Djangovi je divákovi poměrně jasné, odkud se příběh stává už čímsi pouze vysněným, pohádkovým, ideálním. Nicméně pan Botton nás - Tarantinovými ústy - staví na nohy ještě důkladněji, když nás donutí, abychom si uvědomili, že je Nespoutaný Django pohádkou od začátku.
Jak to? Přečtěte si Bottonův a Acostův komiks a pochopíte. Jednou z příčin je, že by za času Divokého západu „negr“ nikdy nemohl pracovat jako nájemný zabiják inkasující odměny.
Quentin Tarantino. Komiksová biografie. Scénář Michele Botton. Kresba Bernardo Santiago Acosta. Z originálu Quentin Tarantino. A Graphic Biography přeložila Ivana Vrajová. Vydalo nakladatelství Zoner Press. Brno 2024. 128 stran.
Quentin Tarantino | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
„Tahle biografie přináší příběh Tarantinova života v jeho stylu,“ míní autor. „Volba zpracování je pocta mistrovu způsobu vyprávění. V knize se s Tarantinem setkávají další slavní lidé z branže: Uma Thurman (Pulp Fiction, Kill Bill), Brad Pitt (Hanebný pancharti, Tenkrát v Hollywoodu), Leonardo DiCaprio (Nespoutaný Django, Tenkrát v Hollywoodu), John Travolta (Pulp Fiction), Pan Grier (Jackie Brownová) a režisér Robert Rodriguez (Grindhouse: Paneta Teror a Od soumraku do úsvitu).
Jen prostřednictvím série rozhovorů,“ pokračuje Michele Botton, „které jsou občas seriózní a jindy neurvalé, odhaluji, jak Quentin Tarantino přemýšlí o filmu, jaký má vkus, odkud se vynořil status kultovního režiséra a jaký má Quentin vztah k psaní.“
Právě psaní má totiž v jeho světě značný význam. I dnes, kdy to zkouší s literaturou faktu a možná i romány. A Michele Botton dodává: „Je výjimečný i jako spisovatel, i jako režisér, a je výborný scenárista. Dvakrát se stal držitelem Oscara za Nejlepší původní scénář (Pulp Fiction a Nespoutaný Django) a slavná věta, objevující se vždy na začátcích jeho filmů, napsáno a režírováno Quentinem Tarantinem, není jen marketingovým tahem.“
V první kapitole nazvané Nejdřív jste danger a hned nato gangster vidíme Tarantina přesvědčovat Travoltu, aby vzal roli nájemného zabijáka v Historkách z podsvětí; ale režisér krapet zbloudí ve vlastních vzpomínkách a herci připomene pár momentů ze svého dětství a puberty. Navíc… Dojde i na Quentinův vztah k velmi zajímavému a Hemingwayem křtěnému romanopisci jménem Elmore Leonard (1925-2013).
Ten kdysi začínal jako ryze americký autor westernů, aby od nich přešel do oblasti krimi a detektivek. Elmore Leonard napsal i knihu Rum Punch (1992), kterou úspěšně a pod názvem Jackie Brownová zfilmoval právě Quentin Tarantino; ale známé jsou také Elmorovy prózy Ve tři deset do Yumy (1953), Hombre (1961), Valdez přichází (1970), Neznámý muž číslo 89 (1977), Lovec koček (1982), Get Shorty (1990) či Be Cool (1999). A napsal i westernový film Joe Kidd (1972, režie John Sturges, titulní role Clint Eastwood) anebo druhý díl klasického díla V pravé poledne (1980).
V druhé kapitole alba Blondýna s úchvatnými chodidly, která se stala krvežíznivou nevěstou sledujeme Quentina Tarantina přímo během psaní scénáře Pulp Fiction, kdy mu asistuje herečka a přítelkyně Uma Thurman. Nejen, že si spolu plánují rovnou větší množství filmů, ale tvůrce taky vzpomíná na začátky ve videopůjčovně. Je totiž ten, o němž lze po právu říct, že se filmařině učil koukáním. Hm. O kom ale se to samé říci nedá?
V třetí z kapitol alba Pero za kamerou a muž, který to pero drží si QT dá jen několik drinků s režisérem Robertem Rodriguezem a hovoří o vášni. O vášni jménem psaní. Možná není tak viditelná jako vášeň režírování, ale je přinejmenším stejně podstatná. Nebo spíš absolutním základem.
Čtvrtá kapitola Suverénní těžké váhy z Hollywoodu mění historii nám představuje Quentina ve společnosti hvězd Brada Pitta a Leonarda DiCapria. Hodně se před nimi ospravedlňuje za „účelné“ násilí ve filmech a mimo jiné zaujme pohled na Nespoutaného Djanga jako na pohádku.
Zde je na místě upozornit, že Quentin Tarantino své filmy nikdy nevysvětluje; to nechává kritice. Ale Michele Botton přistoupil k práci se vším všudy a studoval tedy i kritiky. Nezapomíná užít ani vlastních čidel, když Quentinovy snímky sleduje, a vkládá režisérovi poté do úst určité výroky, za něž pravděpodobně žalován nebude, ale kterých se QT nedopustil. Sem patří taky teorie pohádkovosti. V čem že spočívá?
Každý film je z podstaty a vždycky stylizací, nicméně se často pokouší imitovat realitu. Taky Quentin Tarantino chce být samozřejmě věrohodný, byť někdy ukazuje šílené věci, a držet se věrohodnosti se mu daří. Dejme tomu i ve filmu Hanebný pancharti. Až na to, že dojde na jistou zatmívačku, po které se tentýž film stává už ryzí pohádkou. Ne „pouhou“, zatroleně nutnou. Z hlediska reálné historie je zde mj. zavražděn Adolf Hitler atd. Což není jediná z báchorek a i u Oscarem odměněného scénáře o černém Djangovi je divákovi poměrně jasné, odkud se příběh stává už čímsi pouze vysněným, pohádkovým, ideálním. Nicméně pan Botton nás - Tarantinovými ústy - staví na nohy ještě důkladněji, když nás donutí, abychom si uvědomili, že je Nespoutaný Django pohádkou od začátku.
Jak to? Přečtěte si Bottonův a Acostův komiks a pochopíte. Jednou z příčin je, že by za času Divokého západu „negr“ nikdy nemohl pracovat jako nájemný zabiják inkasující odměny.
Quentin Tarantino. Komiksová biografie. Scénář Michele Botton. Kresba Bernardo Santiago Acosta. Z originálu Quentin Tarantino. A Graphic Biography přeložila Ivana Vrajová. Vydalo nakladatelství Zoner Press. Brno 2024. 128 stran.
Quentin Tarantino | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Komiks
Asterix exkluzivní
Láska k temnotám
Originály komiksových scénářů Jaroslava Foglara vyšly knižně
Bilo někdy Bratrstvo Kočičí pracky do Rychlých šípů férově?
DOPORUČUJI komiksové jednohubky do slunečného počasí
Kája Saudek: Komiksový mág, který ovlivnil generace
Poslední jednorožec - kouzelný komiks nejen pro děti
V Česku vyjde Wagnerův Prsten Nibelungův
Lara Croft potřetí!
Staňte se myší a zažijte dobrodružství
Vítejte v Pochmurném kraji
Kolosální Luther Arkwright
Hororové povídky, na něž se nezapomíná
Komiks Tomb Raider uchvacuje kresbou i scénářem
James Bond se vrací!
Dan Černý pokřtí na Crweconu Zlatou klasiku příběhů a kreslířů z Kačerova
Dobrodružství, dvě pistole a sex appeal. Je tu Lara Croft!
Pavel Kořínek vypráví o Jaroslavu Malákovi
České století Pavla Kosatíka uzavře komiksová výstava v Galerii Lucerna
Další články v rubrice Komiks
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.