Ženy z Cínové hory – silné ženy dokážou velké věci
01.11.2024
Stanislav Polauf
Literatura
Cínovou horu nehledejte na mapě. Fiktivní městečko zasadila americká autorka Paulette Kennedyová do vysokých kopců Ozark (ve státech Missouri, Arkansas a Oklahoma) a dala jí jisté privilegium. Protože se zde v kopcích často ztráceli lidé, postavilo město maják, jaký bývá na mořských pobřežích. Jeho světlo však neodstranilo temnou pověst městečka, ani nepřekrylo dávnou kletbu, která nad ním leží podle jedné místní čarodějnice. „Kdekoli je prolita krev čarodějnice, ulpí na půdě kletba.“
Jsme v temné době, když zdejší lidé ještě věří na čarodějnice. Místní ženy si dokázaly uchovat vědomosti o léčivých schopnostech bylinek a dokázaly své vědomosti užívat ku prospěchu těch, kteří je potřebovali. Normálně se však jich zdejší lidé straní a využívají je jen, když potřebují. Jejich schopnosti často na hranici zázraku považují za magické čáry. K označení slovem čarodějnice je pak tak blízko...
Smrtí skončila první z žen Anneliese, která byla upálena o Valpuržině noci roku 1831. Zbyl po ní jen tajný grimoár (Kniha vědění, vzpomínek či stínů) , v němž měla uloženo jak své vědění, tak recepty i tajná kouzla.
Román je pak o těch dvou následujících – Deidre (rok 1881) a o její dceři Gracelynn (1931). Střídají se kapitoly z jejich života, vylíčené věrohodně a čtenářsky zajímavě. Obě zdědily léčitelské schopnosti a s nimi prokletí. Dovedou si poradit téměř se vším včetně složitých porodů. Jen s láskou to mají obtížné. Deidre míluje Robbieho, který o ní příliš nestojí, nehezky se k ní zachová kamarádka Ingrid a tak najde útěchu ve vzdělávacím ústavu u spolubydlící Esme.
Příběhy obou osudů se střídají, což z počátku ztěžuje čtenářskou pozornost. To, co dělá z románu „mrazivou a uhrančivou vícegenerační ságu“, je příchod pokušitele – muže tajemné minulosti, který se v různých podobách, inkarnacích a s třemi různými jmény představí jako potulný kazatel a zvěstovatel božího slova. Jeho slova i činy jsou jednoznačně mířené proti léčitelkám, které považuje za konkurenci („V očích mnoha lidí je mezi moudrou ženou a čarodějnicí jen drobný krůček.“). Anneliese je jeho první obětí, babičku Deidre začne dohánět kletba z minulosti a pro Gracelyn je již připravována potupná smrt.
Líbivé řeči, přitažlivost, sliby o odstranění staleté kletby spolu s předeslaným koncem bídy, hladu a záruka prosperity si brzy získají celé městečko. Čtenář pak snadno pozná v této postavě ztělesnění Zla, pokušitele, Démona. Lze proti němu bojovat? A jak? Gracelyn tváří v tvář smrti se o to pokusí...
Podmanivý román Paulette Kennedyové je nejen příběhem žen, jimž osud dal do vínku nevšední schopnosti. Není také jen o působení zlých sil. Důležitou linií je sugestivní manipulace Démona mířená na rozjitřené mysli prostých a důvěřivých občanů. Je škoda, že právě této linii nevěnovala autorka větší pozornost, ale to by byla jiná kniha. Ale hlavní – a čtenářsky vděčné – jsou mimořádné příběhy mimořádných žen. Vcelku jde o silnou, přesvědčivou a výborně napsanou knihu s nezapomenutelnými postavami, propletenými osudy, dobrým koncem a s přáním, ať se nenecháme zlomit jednoduchými praktikami a věříme v moc přírody a někdy hůře odhalitelné dobro těch, kdož jsou nám schopni ho poskytnout.
Mimořádně je třeba ocenit skutečnost, jakými spojenými silami je možno Zlo překonat. Že je k tomu třeba také velké odhodlání a síla (především vůle). Tu Gracelynn v závěru prokáže. Vadí mi jen samotný závěr – zničení Démona nesené v duchu béčkových hollywoodských filmů. Po přečtení mi zůstala jedna neodbytná myšlenka, kterou autorka nikde neříká ani neprosazuje – totiž, že děti Démonů jsou většinou homosexuálové nebo lesbičky (LGBT). Což píši i přes to, že popis lesbické lásky i jejích praktik je v knize silně působivý a není ani vulgární ani módně přepjatý a do kontextu příběhu plně zapadá.
*****************************************
Paulette Kennedyová: ŽENY Z CÍNOVÉ HORY
Z anglického originálu The Witchof the Mountain přeložila Naďa Funioková
Vydalo nakladatelství JOTA s.r.o., Brno, 2024