První den jsme vyrazili do pohoří Anaga. Přestože v noci a ještě i ráno pršelo a předpověď byla všelijaká, věřili jsme, že se sluníčko ukáže a napatlali jsme se krémy s vysokým ochranným filtrem. Jak se později ukázalo, tak zcela zbytečně. Několikrát jsme zmokli, klouzali se po vlhkých kamenech a místy i v blátě, obdivovali jsme vzrostlé opuncie, přerostlé agave a další sukulenty (spousta místních rostlin jsou endemity, např. pryšec kanárský). Jen jsme bohužel neviděli modré ještěrky, které tady žijí, ale seděli ten den doma u televize, protože bylo ošklivo.

 
 




Další den jsme se přiblížili k Pico del Teide. Zatím jen opatrně. Objeli jsme ji a pozorovali z dálky a pak jsme šli pěšky úžasným borovicovým lesem a zamířili jsme až dolů k moři, do městečka Garachico, což znamenalo projít několika druhy krajin. Nádherný zážitek! Městečko nás přivítalo další dešťovou sprškou, jejíž intenzita nás překvapila - chvílemi to v těch prudce nakloněných ulicích vypadalo na pronájem kanoe. 


 






Třetí den se ukázal srážkově nejvydatnější. Z očekávaných výhledů do údolí Masca toho moc nebylo, i když se nám na poslední chvíli aspoň částečně odhalilo... Podobně jako Teide na druhé straně, která na okamžik cudně vykoukla z mraků.





Nakonec jsme si ale spravili náladu v motyláriu plném nádherných barev.





Následoval výstup na majestátní Pico del Teide. Srabácky jsme využili lanovku k překonání největšího výškového rozdílu, pouze poslední část jsme šli pěšky. (Bacha, zde je potřeba si předem zařídit na konkrétní hodinu permit.) Velká úleva, že nám vyšlo počasí, tentokrát jsme se ocitli nad mraky.
 

 


Cesta dolů se zdála jednodušší, ale i tak byla dost náročná a především nekonečně dlouhá... Pico del Teide nás ostražitě ze všech stran pozorovala...


 


Další den jsme strávili v Puerto de la Cruz, kde jsme se prošli po pobřeží zmítaném vlnami Atlantiku a zavítali jsme i do úžasné místní zoo Loro Parque, kde nás nejvíce zaujal svět tučňáků a obrovská voliéra plná papoušků, mezi nimiž se volně procházíte.





Poslední turistický den jsme se vrátili opět do pohoří Anaga, kam jsme jeli po vrcholcích hor a já málem uřela strachy, zatímco se všichni ostatní kochali krásnými výhledy. Dorazili jsme do mrňavé vesničky Chamorga, pár baráků na konci světa, uprostřed hor připomínajících jihoamerickou divočinu, kde ovšem mají veřejné wc zdarma a jezdí sem autobus. Odtud jsme šli přes vavřínový les k majáku Punta de Anaga. Tentokrát jsem si nádherné výhledy cestou užila i já. 







Nakonec jsme si trochu prohlédli městečko Candelaria, kde mají v kostele černou Madonu, ochránkyni Tenerife, a na jehož pobřeží stojí sochy původních obyvatel, tzv. Guančů. (Ti žili ještě poměrně primitivním životem, když ostrovy Španělé v 15. století dobyli. Nikdo však neví, jak se na ostrovy dostali, pravděpodobně připluli z Afriky...)





Přestože počasí si s námi pohrávalo, stihli jsme se i párkrát vykoupat (a pak rychle zabalit do ručníku) a ukázalo se, že přestože pořád nesvítí slunce, můžete přesto strávit krásnou dovolenou. Především díky rozmanitému prostředí, ale také kvůli fajn lidem. (A samozřejmě díky organizátorovi, tedy CK Alpina. Byli jsme s nimi již podruhé a pokaždé spokojenost.)