ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
pátek 23.1.2026, svátek má
Zdeněk
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejčtenější za 14 dní
Jeden krtek jaro neděláMezi tichem přírody a křehkostí štěstí: Čtenářský prosincový deníkReálný domov bez nároku na dokonalostVáclav Cílek o ŘípuRufus: Mořský dráček, který neuměl plavatKdyž péče o blízkého přerůstá přes hlavu: přehled služeb, které vám mohou ulevitProč přidat do kávy olivový olej?Mimořádná divadelní spolupráce 6 dobrých tipů pro budoucí spisovateleVzduch byl modrý nikotinem aneb Sedláčkovina za stoChvála předčítáníSmysl pro emoce, Smysl pro tumor
Telegram s adresou svět... jedné dívce
18.11.2024 Ivo Fencl Literatura
Zdeněk Rytíř (1944-2013) byl unikátně nadaný textař. Jedenáct let po smrti se stává i autorem své - nikoli první - knihy. Ta se jmenuje Telegram s adresou svět a uvnitř je 179 z mnoha set jeho textů, v některých případech dávno zlidovělých.
Neumím zapomenout, jak jsem před lety, již ale po Rytířově smrti, poseděl ve Slovenském domě u stolu proti jeho paní; a co bych dal za to, kdyby se o mě poslední roky života starala (tak jako o něj) bytost vyzařující podobné kvantum něhy. Teď Helena Rytířová (sama autorka řady knih) připravila svazek jím vytvořených textů.
Stojí za to - a zdeněk Rytíř do oběhu zaslal mj. šlágry Marty Kubišové Proudy lásku odnesou, Ring-o-ding, Nechte zvony znít, Hej, Jude, Ukolébavku pro nenarozené děti a Časy se mění nebo Mys dobrých nadějí, napsaný pro Hanu Zagorovou.
A taky Alenku v říší divů pro Karla Zicha (začínající právě "telegram s adresou svět"), Vincenta pro Pavla Bobka (o nešťastníku Goghovi), Penzion na předměstí pro Hanu Hegerovou, Zůstanu svůj, To musím zvládnout sám, A to mám rád či Máju pro Gotta. A Ještě světu šanci dej a Přítele Quinna (podle Boba Dylana) pro Helenu Vondráčkovou či songy Dítě štěstěny.
Hráč, Obyčejný muž, Je to trest, Houpací síť (opět od Boba Dylana), Já věřím tvým snům a Když ji potkáš pro Petra Spáleného, Částečné zatmění srdce, Za všechno může čas, Věnování, Ať žije show, Zamilovaná i Až budem to mít pro Lenku Filipovou, přičemž posledně zmíněný povýšila na nenápadný megahit.
Rytíř také zplodil Bon soir mademoiselle Paris, Dynamit, Pohlazení skoro jako láska, Kufr a Okno mé lásky pro Olympic, Medicinmana, Kosmickej vandr, Dlouhou pouť (původně od Chucka Berryho), Jak chcete žít bez koní, Rád se brouzdám rosou, Chtěl bych být medvídkem, Tam u nebeských bran, Pověste ho vejš, Cesty toulavý (na hudbu Willie Nelsona), Snídani v trávě, Muže, co dal jména všem zvířatům (na melodii Boba Dylana), Posledního kovboje a Báječnou ženskou pro Michala Tučného a Píseň pro Joriku, Kdo vchází do tvých snů, Doktora Dam di Dam, Pláč (na melodii od Rolling Stones), Evelýnu, Suzanne (od Leonarda Cohena), Mademoiselle Giselle, Čaroděje Dobroděje (což je Jennifer-Juniper od Donovana) a Dobrou zprávu pro Václava Neckáře.
Mimo to se věnoval mnoha dalším zpěvákům. Jaroslavu Hutkovi (Hořčák a rum), Karlu Černochovi a Peteru Dvorskému (adaptace písně Perhaps Love Johna Denvera), Otovi Petřinovi a Petru Kalandrovi (Jako solnej sloup je bezvadnou variantou dalšího výtvoru Dylanova), Petru Novákovi (Knihovna, Jen v pohádkách), Petře Janů, Jitce Zelenkové, Vladimíru Mišíkovi (mj. skladba Blue Effect Street), Darině Rolincové (Zvonky štěstí) nebo Yvonně Přenosilové (Zimní království).
Vedle mnoha filmů otextoval adaptaci Toma Sawyera podle scénáře - už tehdy zesnulého a v titulcích neuvedeného - Jana Procházky Páni kluci (1975).
Připadá mi při tom všem trochu překvapivé, že dlouhou řadu textů, které přesto zůstávají klasikou, dodal tento muž do nahrávacích studií a do rukou interpretů teprve po otálení, uhánění a na poslední chvíli, někdy snad i telefonem. I v některých dalších směrech byl prostě mág, a tedy kdosi, kdo ani tak nepíše, ale psáno je jím a skrz něj.
Jednou prý nahlédl do - právě napsaného - kolegova textu a chválil, aby však dodal: „Jenže ti tam, kamaráde, chybí zvrat.“
Čteme-li jeho díla v té souvislosti pěkně jedno za druhým, brzy odhalíme, že ne všechna efektními zvraty disponují, ale často. Příklady, pravda, vypadají o něco banálněji, když je spatříte pouze na bílém papíře. V písničce Částečné zatmění srdce přijdou v posledním dvojverší slova „jenže u mě dostaví se úplné zatmění srdce“… a uvnitř Hapkovy teskné skladby o Jorice, která kdesi „zapřahá soby do saní“ (to se ale odhaluje teprve ke konci) přichází sice zcela logická, ale přesto zvratem nazvatelná chvíle vyjádřená prostou větou „tak stal se ze mě samotář“.
Únosnou ukázkou stejného umu je podstata břeskného songu Karla Gotta Tvůj stín se má, kde vypravěč zprvu pouze konstatuje, že čísi stín celý den leda zahálí „u nohou“ jím sledované (anebo sledovaného, zprvu to není jednoznačné). Pozorovatel bohužel není s to být „blíž než stíny“, jak zvíme, ale tu přichází „rýmovačka“ celkem vzato geniální: "Čím dál víc - já znám tvou líc – tak... ŽASNU! Mám však plán - že přijdu k vám - a... ZHASNU. A pak se, dívko, navždy rozluč s ním. Já tím pádem tvůj stín zastíním."
Kniha obsahuje hodně ještě nikdy nepublikovaných fotografií (a kdo by tušil, že je pošta doručí) a úvodem i devět raných básní tvůrce včetně Cirkusu, Někomu jsem ukradl vzpomínky a Zrození hudby.
Zdeněk Rytíř: Telegram s adresou svět. Texty písní a básně. Předmluvu a závěrečné slovo napsala autorova dcera Alena Rytířová. K vydání připravili Alena Rytířová, Vladimír Liška a autorovca žena Helena Rytířová. V listopadu 2024 vydalo nakladatelství Galén. Praha. 304 stran.
Hodnocení: 100%
Zdroj foto obálky: megaknihy.cz
Stojí za to - a zdeněk Rytíř do oběhu zaslal mj. šlágry Marty Kubišové Proudy lásku odnesou, Ring-o-ding, Nechte zvony znít, Hej, Jude, Ukolébavku pro nenarozené děti a Časy se mění nebo Mys dobrých nadějí, napsaný pro Hanu Zagorovou.
A taky Alenku v říší divů pro Karla Zicha (začínající právě "telegram s adresou svět"), Vincenta pro Pavla Bobka (o nešťastníku Goghovi), Penzion na předměstí pro Hanu Hegerovou, Zůstanu svůj, To musím zvládnout sám, A to mám rád či Máju pro Gotta. A Ještě světu šanci dej a Přítele Quinna (podle Boba Dylana) pro Helenu Vondráčkovou či songy Dítě štěstěny.
Hráč, Obyčejný muž, Je to trest, Houpací síť (opět od Boba Dylana), Já věřím tvým snům a Když ji potkáš pro Petra Spáleného, Částečné zatmění srdce, Za všechno může čas, Věnování, Ať žije show, Zamilovaná i Až budem to mít pro Lenku Filipovou, přičemž posledně zmíněný povýšila na nenápadný megahit.
Rytíř také zplodil Bon soir mademoiselle Paris, Dynamit, Pohlazení skoro jako láska, Kufr a Okno mé lásky pro Olympic, Medicinmana, Kosmickej vandr, Dlouhou pouť (původně od Chucka Berryho), Jak chcete žít bez koní, Rád se brouzdám rosou, Chtěl bych být medvídkem, Tam u nebeských bran, Pověste ho vejš, Cesty toulavý (na hudbu Willie Nelsona), Snídani v trávě, Muže, co dal jména všem zvířatům (na melodii Boba Dylana), Posledního kovboje a Báječnou ženskou pro Michala Tučného a Píseň pro Joriku, Kdo vchází do tvých snů, Doktora Dam di Dam, Pláč (na melodii od Rolling Stones), Evelýnu, Suzanne (od Leonarda Cohena), Mademoiselle Giselle, Čaroděje Dobroděje (což je Jennifer-Juniper od Donovana) a Dobrou zprávu pro Václava Neckáře.
Mimo to se věnoval mnoha dalším zpěvákům. Jaroslavu Hutkovi (Hořčák a rum), Karlu Černochovi a Peteru Dvorskému (adaptace písně Perhaps Love Johna Denvera), Otovi Petřinovi a Petru Kalandrovi (Jako solnej sloup je bezvadnou variantou dalšího výtvoru Dylanova), Petru Novákovi (Knihovna, Jen v pohádkách), Petře Janů, Jitce Zelenkové, Vladimíru Mišíkovi (mj. skladba Blue Effect Street), Darině Rolincové (Zvonky štěstí) nebo Yvonně Přenosilové (Zimní království).
Vedle mnoha filmů otextoval adaptaci Toma Sawyera podle scénáře - už tehdy zesnulého a v titulcích neuvedeného - Jana Procházky Páni kluci (1975).
Připadá mi při tom všem trochu překvapivé, že dlouhou řadu textů, které přesto zůstávají klasikou, dodal tento muž do nahrávacích studií a do rukou interpretů teprve po otálení, uhánění a na poslední chvíli, někdy snad i telefonem. I v některých dalších směrech byl prostě mág, a tedy kdosi, kdo ani tak nepíše, ale psáno je jím a skrz něj.
Jednou prý nahlédl do - právě napsaného - kolegova textu a chválil, aby však dodal: „Jenže ti tam, kamaráde, chybí zvrat.“
Čteme-li jeho díla v té souvislosti pěkně jedno za druhým, brzy odhalíme, že ne všechna efektními zvraty disponují, ale často. Příklady, pravda, vypadají o něco banálněji, když je spatříte pouze na bílém papíře. V písničce Částečné zatmění srdce přijdou v posledním dvojverší slova „jenže u mě dostaví se úplné zatmění srdce“… a uvnitř Hapkovy teskné skladby o Jorice, která kdesi „zapřahá soby do saní“ (to se ale odhaluje teprve ke konci) přichází sice zcela logická, ale přesto zvratem nazvatelná chvíle vyjádřená prostou větou „tak stal se ze mě samotář“.
Únosnou ukázkou stejného umu je podstata břeskného songu Karla Gotta Tvůj stín se má, kde vypravěč zprvu pouze konstatuje, že čísi stín celý den leda zahálí „u nohou“ jím sledované (anebo sledovaného, zprvu to není jednoznačné). Pozorovatel bohužel není s to být „blíž než stíny“, jak zvíme, ale tu přichází „rýmovačka“ celkem vzato geniální: "Čím dál víc - já znám tvou líc – tak... ŽASNU! Mám však plán - že přijdu k vám - a... ZHASNU. A pak se, dívko, navždy rozluč s ním. Já tím pádem tvůj stín zastíním."
Kniha obsahuje hodně ještě nikdy nepublikovaných fotografií (a kdo by tušil, že je pošta doručí) a úvodem i devět raných básní tvůrce včetně Cirkusu, Někomu jsem ukradl vzpomínky a Zrození hudby.
Zdeněk Rytíř: Telegram s adresou svět. Texty písní a básně. Předmluvu a závěrečné slovo napsala autorova dcera Alena Rytířová. K vydání připravili Alena Rytířová, Vladimír Liška a autorovca žena Helena Rytířová. V listopadu 2024 vydalo nakladatelství Galén. Praha. 304 stran.
Hodnocení: 100%
Zdroj foto obálky: megaknihy.cz
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Literatura
Nacistova dcera
Jak si zamilovat Vánoce
Ostrovní vraždy dle Gruberova receptu
Po lešení na Týnský chrám i Nerudův antisemitismus
Mezi tichem přírody a křehkostí štěstí: Čtenářský prosincový deník
Reálný domov bez nároku na dokonalost
Václav Cílek o Řípu
Londýnská fantasy Alana Moorea
Symbióza číselné logiky a psaných textů
Třicet let Živlu
Jak vypadal typický Foglarův tábor?
Foglarovka ve formě deníku z Ukrajiny
Fenomén záchranka: Adrenalin, etika a příběhy z hranice života
Starý britský a americký horor podle Patrika Linharta
Za oponou Stínadel
Kdo byli Inklingové a kdo Charles Williams
A co když... Kristus dožil v Indii???
Listopad 2025: Měsíc ženských hlasů a hlubokých propojení
Lidé, kteří mají rádi psy, mají rádi lidi, kteří mají rádi psy
Historický průřez fascinací člověka umělým životem
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.