Naším zlozvykem krmit zvířata pečivem trpí spousta zvířat. Majitelé koňů, koz a dalších zvířat v ohradách si stěžují na to, že jim pravidelně pochází ve velkých bolestech mazlíčci jen proto, že turisté chodící okolo chtěli udělat dětem radost a začali krmit zvířata svou vlastní svačinou. To je až tragicky bezohledné chování, bohužel většina těchto lidí tak jedná pouze díky nevědomosti. Nikdy nekrmte žádná zvířata vlastními potravinami! Pokud je chcete nalákat k sobě, natrhejte jim trávu pod svýma nohama a trochu jim přes ohradu hoďte. Možná se to povede a možná ne. Nevadí. Pokochejte se jimi a pochvalte se za to, že jste odolali pokušení jim dát něco, po čem by měli velké trávicí problémy a nejspíš by také zemřeli. Navíc v dost krutých kolikových bolestech. 

Úplně nejčastěji trpí naší rádoby dobročinností, která je daleko spíše utrpením a vraždou, ptáci. Labutě, kachny, husy, ale také ptáci z krmítek. I přestože pečivo nasušíme a nadrobíme na menší kousky, i přestože ptákům takto připravená potravina chutná, ubližuje jim. Proč? Kromě toho, že pečivo obsahuje ingredience pro jakoukoliv zvěř nevhodné (sůl, cukr, droždí), především tu hrají roli tzv. prázdné kalorie. Ptáci se naším, byť usušeným, pečivem nasytí, takže nemají pocit hladu a nehledají si přirozenou potravu. Následně ironicky umírají na podvýživu, špatné trávení, nulovou imunitu a spoustu dalších souvisejících nemocí. Pečivo jim dává falešný pocit plnosti, ale chybí jim vitaminy a důležité minerální prvky, které by jim zajistily zdraví a u mláďat navíc též správný vývoj. Každá další generace živená pečivem je na tom hůř a hůř.

Pokud se pták živí pečivem od útlého věku, nevyvine se správně a nemůže v dospělosti létat, někdy je potřeba provést amputace křídla (jak říká zkušenost odborníků na záchranných stanicích). Starší ptáci zase kvůli velkému množství pečiva váží příliš mnoho, takže i jim je létání postupně znemožněno. Sami ornitologové říkají: Než pečivo, to raději nic!  (Podobný názor mají ostatně i myslivci na krmení zvěře pečivem. Opět platí, že i sušené může škodit, je-li ho moc, zvěři se po  něm mění pH žaludku a umřou na acidózu bachoru. Nevýhodou krmení v zimě pak bývá, že i tvrdý chleba snadno zvlhne a zplesniví, což je ještě horší. Ke krmelci můžete ale donést seno, oves, kaštany, v menším množství ovoce a zeleninu, ale žádné pečivo ani obiloviny.)

Jak krmit vodní ptáky správně?

• směsí pro vrubozubé ptáky
• nakrájenými odřezky z listů květáků či kedlubny, ze salátu, mrkve, brokolice
• pozor, NE slupkami z brambor - pokud si nejste s druhem zeleniny jistí, najděte si k tématu další články, získáte spoustu rad
• drobnými kousky mrkve, petržele, celeru
• ovesnými vločkami, žitem, pšenicí
• rýží změklou v nesolené vodě
• kukuřicí, hráškem
• TIP: před procházkou k řece koupit pytlík krájené zeleniny do polévky (kukuřice, hrášek, mrkev, směs pod svíčkovou), jen ji nechte včas rozmrznout a neházejte přímo do vody, ale na břeh (neplave, takže to má smysl jen do mělké vody)

Jak krmit ptáky v krmítkách?

• slunečnicovými semínky 
• vhodnou ptačí směsí
• ovesnými vločkami
• nadrobno nasekanými ořechy
• nakrájenými lojovými koulemi (ty závěsné raději nepoužívejte, ptákům se na nich často zasekne drápek, což řeší tak, že si nohu násilím vyrvou a zlomí si ji)

Pokud chcete skutečně pomoci ptákům a obecně přírodě

• třiďte odpad
• vyhýbejte se plastům i mikroplastům
• podporujte organizace, které se zabývají ochranou přírody (podepisujte petice, šiřte osvětu, pomáhejte, přispívejte)
• zajímejte se o dění kolem sebe, buďte aktivní v přínosných peticích
• vyražte alespoň jednou za rok do přírody sesbírat odpadky
• zajímejte se o to, z jakého chovu bere váš prodejce/dodavatel maso
• kupujte si bioprodukty (což stejně děláte hlavně pro sebe)
• nepořizujte si psy z pochybných množíren, ale pokud na takovou narazíte, neváhejte ji nahlásit - nezavírejte před týráním oči
• vzdělávejte děti (tématu se zábavnou formu věnuji v knize Kdo zachrání planetu?)
• čtete odborné knihy (hodně zajímavých titulů najdete v nakladatelství Kazda)
• šiřte osvětu ohledně ochrany přírody dál