Na začátku je spokojené, milované dítě v privilegované rodině. Dítě, které věří režimu, otci, učitelům i propagandě. Jenže pak je najednou všechno jinak, svět se začíná hroutit a před námi postupně ožívá šílený svět, kde jsou ti nahoře a ti dole, a nic mezi tím. Jen nekonečno hrůzy, strachu, hladu, bezpráví, samoty, zimy, násilí a nejistoty.

Příběh chlapce, kterého postupně každý opustil. Který se musel naučit přežít na ulici. Který kradl, lhal, utíkal, pral se, nenáviděl, ale také miloval. Své bratry. Své ztracené rodiče. Své sny. A svou zem...

...všichni nás opustili. Sebrali nám všechno, všechno kromě naděje. Naděje se můžeme sami vzdát, ale nikdo nám ji nemůže vzít. A právě naděje je to, co z nás dělá lidi. Naděje a láska...

Příběh plný násilí, krutosti, bezpráví, smrti a bolesti. Ale také přátelství a lásky. Příběh o naději, odvaze, hvězdách a docela obyčejných přáních...

... právě teď jsme uprostřed řeky a jeden její břeh, to je náš starej život, plnej těch lidových příběhů, díky kterým jsme se dali snadno ovládat a cítili se s nimi v bezpečí. Ten druhej břeh, kam se snažíme doplavat, to je neznámo...

Silné, burcující, děsivé. Kruté. Co jsme to za svět, že tohle dovolíme?

O životě v KLDR, životě na ulici, v zimě, o hladu, ve strachu, v osamění a v podstatě bez naděje...

ŠÍLENÉ. A BEZÚTĚŠNÉ.
 

Susan Elizabeth McClelland, Sungdžu Lee, S každou padající hvězdou, JOTA 2018