null?!Popeleční středaZpověď zapadlého písmáka aneb Co jste nenapsali ve školce, v penzi nenapíšeteNěžné zůstatkyJak zasahuje umělá inteligence do tvůrčího psaní?
FOTOREPORTÁŽ: Poslední den v KeniV polovině července Týden plný tanceTarotové krajiny pro tiché a přemýšlivé vykladačeHistorky z podsvětí filozofie s nádechem popkulturyPodivuhodný případ Benjamina Buttona ožije na jevištiStrašidelno, zvláště filmové, podle Antonína TesařePošetilá úvaha o písňových textechNa palubě obojživelného autaKVÍZ: Znáte dobře Lady Gagu? Holešovická tržnice slaví 130 let a vám servíruje bohatý programVáclav Křivanec a jeho čtyři bestselleryKdyž jaro zamává kouzelným proutkem
Pro každého milovníka knih, který patří pouze mezi čtenáře, nikoliv spisovatele, je proces vydání knihy od začátku do konce jako černá skříňka, o jejímž obsahu moc nevíme. Jak drsná je ve skutečnosti knižní branže? S čím se spisovatelé potýkají na cestě k úspěchu a čeho jsou někteří schopni, aby se na vrchol dostali? Těmto námětům se věnuje nejnovější dílo americké spisovatelky s čínskými kořeny R. F. Kuang nesoucí název Nažluto. Příběh nás zavádí nejen do zákulisí vzniku knihy od prvotní myšlenky až po její vydání, ale řeší závažná témata jako rasismus, kyberšikanu, či dopady patologické závisti a osamělosti, to vše na pozadí satiry a psychologického thrilleru.
Středobodem příběhu jsou spisovatelky June a Athena. Jejich vztah se nedá označit jako přátelství, spíše jen povrchová známost, která byla utvořena tím, že se už od vysoké pravidelně setkávaly ve stejných kruzích. Jako by měly předurčený stejný osud - obě vystudovaly literaturu na Yaleově univerzitě, chodily na stejné kurzy tvůrčího psaní, usadily se ve Washingtonu a dokonce ve stejném roce vydaly svůj literární debut. Tím se ale dráhy jejich životů rozdělují. June a Athena - tuctová běloška June a nedosažitelná Sinoameričanka Athena. Junina kniha se nedočká ani brožovaného vydání, o Athenino dílo se mezitím perou zástupci filmových práv. Už to vypadá, že váhy životního úspěchu jsou nevyrovnaně rozloženy a jejich budoucí sklon nic nezmění.
To samozřejmě není pravda, jelikož by nám tak román Nažluto se svými 350 stranami neměl moc co záživného nabídnout. Jednoho večera, kdy Athena pozve June, aby s ní šla slavit další z řady úspěchů, je June svědkem bizarní nehody, při níž mladá a nadějná Athena umírá. V nenadálém šoku volá na tísňovou linku, zodpovídá otázky policii, a před odchodem domů si do batohu nezapomene tajně vložit Athenin nejnovější rukopis, válečný román o nedoceněném podílu čínských dělníků v první světové válce. Vyprávění v první osobě z pohledu June může čtenáři znesnadnit vytyčení morálních hranic. June ukradla Athenin rukopis a najednou ho vydává za svůj, to je bez debat špatné a neodpustitelné - nebo ne?
June nás totiž bez přestání ujišťuje o svých kladných pohnutkách. Její monology, v nichž se líčí jako oběť nespravedlnosti světa a náročného literárního prostředí, jsou skvělou ukázkou narcistní osobnosti vedoucí k destruktivnímu chování. Autorka si se čtenářem ovšem velice umně hraje, a chvílemi je těžké k hrdince necítit lítost. Šťastné úspěchy, dusivé ticho před bouří a úzkostlivá tíha potenciálního provalení pravdy - to představuje horskou dráhu emočního vypětí, které prožívá nejen June, ale i čtenář. Příběh této slastné cesty na literární vrchol, jakož i blížící se pád v doprovodu hryzavého svědomí, je fascinujícím čtenářským zážitkem, a proto je na chvíli možné zapomenout na drobný zádrhel, díky němuž jsme se na cestu dostali - totiž že na počátku stojí nemorální zločin.
Mimo rukopisu, jehož krádeží se hlavní hrdinka stala opěvovanou spisovatelkou, je v knize zmiňována spousta dalších úryvkových příběhů, převážně to, na čem kdy June i Athena pracovaly. Dále se setkáme s odkazy na jiné světové autory a jejich knihy, zabrouzdáme k seriálům a filmům, čteme recenze na Goodreads i v novinových plátcích a dozvídáme se o různých internetových faux pas, kterých se kdy kdo dopustil. Je obdivuhodné, jak byla autorka schopná v relativně krátkém příběhu vybudovat tak hojnou komplexitu a bohatost textu. Značný prostor je v knize dán také sociálním sítím a jejich vlivu na potenciální úspěch či krach, a dilematům, jak se stavět k online kritice, když se člověk snaží všem zalíbit, ale zároveň si chce uchovat mentální zdraví.
Autorka se ve svých předchozích dílech (fantasy trilogii Maková válka a samostatném románu z alternativní historie Babylon) nechává inspirovat událostmi rodné Číny, v knize Nažluto pak čerpá ze zkušeností s chodem v literární branži. S popisem amerického knižního průmyslu se rozhodně nemazlí. Byť je příběh fiktivní, otázky rasové identity a přístupu k autorům z demografických menšin jsou podány natolik důvěryhodně, až lze předpokládat, že se jedná o kritiku současné literární scény (minimálně té americké). Vedle otázek kulturní apropriace a autentičnosti řešíme, zda by každý člověk měl mít možnost vyprávět jakýkoliv příběh, aniž s ním má vlastní zkušenosti - jedná se o příklad obohacování druhých o neznámá fakta, či kořistnictví něčeho, co nám nepatří?
Závěr knihy zůstává svým způsobem nevyřešený, což lze analogicky spojit s ostatními tématy, na která kniha poukazuje, jelikož autorka přímo nedává odpověď na řešené otázky, a je na čtenáři, kam se v názorovém spektru postaví, a jaké argumenty k tomu použije. Fakt, že se autorka touto knihou poprvé odklonila od svého předchozího žánrového zaměření, jen dokázal, že to se slovy skutečně umí, ať už píše o čemkoliv. Kniha Nažluto představuje solidní základ pro polemizaci nad kulturními i rasovými otázkami, stejně jako autentický vhled pod povrch práce spisovatele a nakladatelství.
Rebecca F. Kuang - Nažluto
z anglického originálu Yellowface z roku 2023
přeložila Daniela Orlando, vydalo nakladatelství Host v roce 2024,
351 stran, pevná vazba
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.