Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  čtvrtek 27.3.2025, svátek má Dita 

Hledej

Autorský web

null?!Popeleční středaZpověď zapadlého písmáka aneb Co jste nenapsali ve školce, v penzi nenapíšeteNěžné zůstatkyJak zasahuje umělá inteligence do tvůrčího psaní?


Nejčtenější za 14 dní

FOTOREPORTÁŽ: Poslední den v KeniV polovině července Týden plný tanceTarotové krajiny pro tiché a přemýšlivé vykladačeHistorky z podsvětí filozofie s nádechem popkulturyPodivuhodný případ Benjamina Buttona ožije na jevištiStrašidelno, zvláště filmové, podle Antonína TesařePošetilá úvaha o písňových textechNa palubě obojživelného autaKVÍZ: Znáte dobře Lady Gagu? Holešovická tržnice slaví 130 let a vám servíruje bohatý programVáclav Křivanec a jeho čtyři bestselleryKdyž jaro zamává kouzelným proutkem


Spolupracujeme

Nabízíme mediální partnerství

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


FOTOREPORTÁŽ: Pekelná kuchyně, hroši a duny

01.03.2025   Radka Zadinová   Společnost   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

FOTOREPORTÁŽ: Pekelná kuchyně, hroši a dunyVýlet do Marafa kaňonu byl  jedním slovem úchvatný. V kaňonu můžou teploty vystoupat až k 50 stupňům Celsia. Což je opravdu brutální... Měly jsme sebou ochlazovače, klobouky i pití. A když jsme sestupovaly na dno kaňonu, nepřipadalo mi to nijak náročné. Průvodce nás upozornil, že kaňon rádi vyhledávají hadi - například mamba černá nebo krajta. Jo, hady fakt nemiluju. Takže jsem měla oči na štopkách, trčely mi z čela dobře půl metru přede mnou, obezřetně jsem střílela pohledem hned vlevo hned vpravo a dušička ve mě byla vážně maličká...

Hady jsme nicméně nepotkaly. Krásu ano. Kaňon je úchvatný, malebný, tajemstvím opředený, nepopsatelný. Občas jsme musely projít po úzké římse, z každé strany sráz. Takže hlavně opatrně. Horko tam fakt bylo. Co byste také chtěli po takzvané Pekelné kuchyni, jak se kaňonu říká? Že vás tam ďábel usmaží...

 
Což se nakonec přece jen nestalo, ale při výstupu došlo k potížím. Moje kamarádka málem zkolabovala. Chce to stoupat opravdu zvolna, odpočívat, nepřeceňovat své síly. Na to, aby vám srdce vypovědělo poslušnost, stačí pak už jen málo. Kamarádka se naštěstí brzy vzpamatovala a mohly jsme pokračovat v našem cestovatelském dobrodružství dál...


Tentokrát jsme se vydali i s Peterem na Sabaki River za hrochy. HIPPO. V pohádkách bychom šli přes hory a doly, tady jsme šli přes duny a zátoky. Ve stínu mangrov, mezi kraby říčními, bosi, a s nadějí, že nešlápeneme na nic, co by se chtělo prát nebo co by nás chtělo žrát... Brodili jsme se vodou, ale nejvíc bahnem. Hodinu, dvě, bylo to vážně docela náročné, ale i dobrodružné. Má duše dobrodruha jásala. Až o tomhle budu doma vyprávět! (Upřímně, každý si klepal na hlavu. Prý blázni.)


Hroši se skrývali v řece. Obrovští, leniví, zdánlivě přátelští. Ale bacha. Jsou velmi zákeřní a jsou zodpovědní za nejvíc agresivních útoků se smrtelnými následky na lidi. Takže jsme se drželi raději v bezpečné dálce. Na skále nad řekou. Ze které jsem málem sklouzla do řeky. No jo. Snílek a dobrodruh. Někdy ovšem se špatnou rovnováhou a hlavou v oblacích...
 
Na konci velmi náročného dne, psychicky i fyzicky, jsme se ještě zastavili v Mambrui Beach. Pláž s dunami. Krásnými dunami. Cestou se k nám přidali mladíci na motocyklu. Vešli se na něj čtyři. Jak jsme však už zjistili, občas se jich na jedné motorce vezlo až šest.

 
Ukázali nám cestu a přidali se k nám. Jak se však ukázalo, ne jen tak. Chtěli zaplatit. Duny jsou prý jejich. Bez peněz nás nepustí. Náš průvodce byl sám. Oni čtyři. Nebylo nad čím uvažovat - zaplatily jsme. Neřekli si o moc. A šli s námi. Protože jsme už byly "jejich". Už k nám nepustili nikoho dalšího, kdo by chtěl zaplatit. Ani nikoho, kdo by nám chtěl ublížit. Stali se naší ochrankou. Našimi průvodci. Strávili s námi čas na pláži jako mlčenliví strážci. To za pár drobných stálo, no ne?
 
A duny byly vážně nádherné. Pohlazení po duši, která už toužila zaplout do postele. Unavená, ale šťastná...



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0341 s