1) Pár českých horských NEJ

Až do konce druhé světové války byly nejvíce osídlené Krušné hory, a to díky hornictví, které v historii do hor přivedlo mnoho "zlatokopů". V současnosti patří mezi naše nejvíce obydlené horské oblasti Krkonoše a Moravskoslezské Beskydy, kde se nachází řada horských měst a obcí.

Pustevny v Beskydech

Jedno z nejvýznamnějších českých pramenišť se nachází na Králickém Sněžníku. Tato hora je unikátní tím, že se zde nachází tzv. rozvodí tří moří a Poláci jí proto také říkají Trójmorski Vierch. Pramení zde totiž toky, které odtékají do tří různých moří: Morava odvádí vodu z východního svahu až do Černého moře, z jižní části odtéká Liptovský potok, který se postupně vlije do labe a a teče až do Severního moře, a ze severních svahů odtéká Kamienica a o kus dál pramení Kladská Nisa spadající do povodí Odru mířící do Baltského moře.

Králický Sněžník

Obecně nejchladnější české hory jsou celkem logicky ty nejvyšší, tedy Krkonoše a hned po nich Hrubý Jeseník.

Petrovy kameny a Praděd, Hrubý Jeseník


Ovšem pokud se nebudeme řídit prměry celých hor, tak nejstudenější místa v ČR podle meteorologických měření jsou Jezerní slať poblíž Kvildy na Šumavě, kde i v létě teploměry zaznamenají teploty pod bodem mrazu, a dále pak Šindelová nedaleko Nejdku v Krušných horách.

Rolava, od Šindelové co by kamenem dohodil a zbytek došel


Nejvyšší horská chata je Luční bouda umístěná v nadmořské výšce 1410 m na Bílé louce poblží Studniční hory (1555 m) a Luční hory (1555 m). Se svým původem v 17. století je nejstarší horskou chatou v Krkonoších a jendou největších v Evropě.

Luční bouda se nachází na skutečně nádherném místě


Pokud byste se ale chtěli najíst v nejvýše umístěné české restauraci, potom byste si museli sjet do Jeseníků, a to konkrétně na Praděd do výšky 1491 m. Nejvyšším bodem v republice je zároveň konec vysílače tamtéž vzpínající se do 1637 m, tam se ovšem nikdy nedostanete, neboť vyhlídková plošina se nachází ve výšce 1564 m, což je nejvýše umístěné vyhlídkové místo na české rozhledně.

Cestou na Praděd 


2) Horniny

Přestože se české hory a pohoří nachází na velmi malém teritoriu, geologicky jsou velmi rozmanité a nachází se zde široké spektrum hornin. Víte jakých?
Ruly a svory - charakteristické pro Český masiv, tedy Krkonoše, Jeseníky a Šumavu
Žuly - vyvřelé horniny tvořící jádra některých pohoří, např. Šumavu a Krušné hory

Dračí skála v Krušných horách


Čediče a znělce - typické pro vulkanická pohoří, nachází se v Českém středohoří a Doupovských horách, na Chebsku leží naše nejmladší sopky Železná hůrka a Komorní hůrka, stále tu probíhá lehká seismologická aktivita

České středohoří - pohled z Milešovky

Pískovce - ty známe úplně všichni, typický Český ráj,  Adršpašsko-teplické skály
Vápence - tvoří krasové jevy, jeskyně a propasti, nacházejí se v Českém a Moravském krasu

Moravský kras láká především svými jeskyněmi


3) Stoupající nebezpečí

Ačkoliv nemáme na našem území žádné velehory, i přesto přináší pobyt na horách jistá rizika, která často podceňujeme právě proto, že máme dojem, že jsou naše hory bezvýznamné a bezpečné. Statistika horské služby ovšem uvádí, že každorodočně pořád roste počet vážných zranění, která si vyžádají zásah. Čím je to způsobené? 

Západ či východ slunce na Sněžce je oblíbeným turistickým zážitkem


V posledních letech přitahují hory čím dál více turistů, cyklistů a dalších sportovců. Pohybuje se tu zkrátka více lidí než dříve, bohužel často takových, kteří nemají s pobytem na horách žádné zkušenosti a značně podcení přípravu (nevhodné oblečení a nedostatečná výbava, velká rychlost při jízdě na kole či lyžích, chybějící přilba či jiné ochranné pomůcky). Návštěvníci také obvykle nevěnují pozornost sledováním varování vydaných horskou službou, především co se týká lavinových nebezpečí v zimě a hrozeb bouřek v létě. 

Počasí bývá na horách zrádné, je třeba počítat se vším