Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Milane Špačku, tak už vylezSlaměný vdovecGrilovačkaPoslední autobus ujel...Soused psychopatVýslech
Nejčtenější za 14 dní
Co mě v únoru zaujalo na NetflixuOmar Sy v nejintimnější roli posledních let: Byl jsem cizincemSvět, kam příliš často nenahlížímeCo o nás prozrazují naše knihovny a které poklady jsme přehlédli?Mezi barvami a tichem: Co mi únorové knihy prozradily o světě i mně saméKingovské příběhy Ronalda MalfihoLiviaZeyer nebyl bůh, ale čtěme ho dál Jaký hrnek máte nejraději?PerlaCo kdo napsal během století o grafiku VáchaloviBezohledná architektura čínského mocenského vzestupu
Mácha neumře
26.03.2025 Ivo Fencl Literatura
Hrdina nové knihy Martina Petišky pracuje v kotelně a čte a četbu miluje i v čase, kdy „nahoře“ startuje máj, lásky čas. Plné vozíky knih má Ámos ze sběrny papíru - a je šťasten. Vedle toho je totiž génius a jen tak bokem a jako nic ("jako si dělám čaj") vynalezl stroj času. Stal se tím „časoobčanem“ a bere vypravěče výsledné knihy na cesty do minulosti. Století sem, století tam.
Vykladačem, který to pro nás zachytil, není nikdo jiný než už zmíněný Martin Petiška alias reálný spisovatel; jste-li akurátní, jen jeho alter ego.
Například si vytknou, že nesmí dojít k husitským válkám, ani k Únorovému puči. A někdo by pak popsal, jak se vždy vrátí do stejné minuty, z které proti proudu času pluli, a svět je - efektem motýlího křídla - jiný. A to zdrcujícně. Ale čtenáře Podivuhodných cest Ámose Goldsilbera toto nečeká. Ne. A náš svět, odkud vyrážejí dejme tomu až za Přemyslem, aby konali „divy pravého udatenství“, zůstává po výstřelcích, jaký byl. A oni jsou, a aby si užili efekt svého výkonu, tudíž pokaždé nuceni cestovat časem ještě podruhé do pozměněné jeho roviny či větve a jen… A jen „zaparkovat“ o pár let či desetiletí později.
Tak vidí výsledky své injektáže. „Ale stejně jim to nevychází, což?“ Už slyším, jak to říkáte.
Nu, nevychází. Na druhou stranu… Nedá se říct, že by to dopadalo v paralelních větvích historie úplně na levačku. Dopadá to i na pravačku, ale pokaždé pro původce změny překvapivě.
Uvědomujeme si (například), že Karel Hynek Mácha zemřel extrémně mlád - a neuznáván, ale kdyby nehasil požár, kdyby u požáru vůbec nebyl, mohl možná, kdopak ví, ještě ledacos kvalitního napsat. Nebo ne? Goldsilber v kotelně naší doby o tom sní, když zrovna nečte, a cestují opakovaně i do Máchovy do doby. On to tam vlastně nejprve oťukává sám. Sám se s Máchou i seznámí. Až na finální výlet vezme kamaráda Petišku.
V litoměřickém hostinci Saloce Guareta jej seznámí s Máchou a je to už po vydání Máje, ale slavný Mácha věru není. Jeho kniha je nepochopena. Je to jen deset dní před požárem, kdy se neprozřetelně napil vody.
A Goldsilber věru není boháč, ale zrovna něco má, a tak Máchu finančně podpoří. A vezmou ho obratně „na cesty“. Trochu se sice bojí, že smrt básníka zaviní - ve stejné chvíli, ale i jinde - nějaká zapeklitá „náhoda“, že má Vševědoucno pojistku, ale to se nestane. A momenty, kdy hoří, tráví Karel s novými kamarády v Českém Krumlově.
Goldsilber mu ještě jde za svědka na svatbě s Lori, která je nicméně až neskutečně hloupá a nudná, a naši hrdinové se vrátí k Máchovi až za třicet let, kdy ho najdou v jistých Neštěmicích a nadále jako bohatce. Neprohýřil jejich vklad, naopak ho rozmnožil a je očividně šťasten. Moc se ani nediví, že naše dvojice za tři dekády o fous nezestárla.
Tento Mácha se dal na podnikání, s Lori se rozvedl a psaní považuje za bláhovost mládí. Jako baron z Máchů se nicméně stal mecenášem.
Boženě Němcové umožní cestovat, ba koupí jí jachtu. Pošle ji do Nizzy, Londýna, Casablanky, Petrohradu. „Měla pak sice avantýry s Chopinem a Dumasem a de Mussetem, ale aspoň se jedna česká spisovatelka dostala do světových drbů - none? A podívejte Tyl,“ pokračuje autor Máje. „Nebyl špatnej, ale neměl širokej vobzor. Nechal jsem ho studovat v Cambridge a teď píše jedna radost - bude jednou náš Shakespeare. A Klicpera? Ten byl můj oblíbenec vždycky, ale neměl kde se nechat hrát. Nechal jsem ho taky cestovat a teď… Hrají ho v Paříži, Madridu, Petrohradě. V Evropě se mluví o klicperovské divadelní vlně. A podívej Šmilovský. Já ho poslal na studijní pobyt do Říma a Paříže a nepřeháním, když říkám, že beze mě by teď nebyl nejoblíbenějším romanopiscem Evropy.“
Proč to Mácha dělal? Měl na to čas i chuť a „poznal v mládí, jak těžko se žije bez mecenáše“.
Ámos a Petiška zachraňovali většinou celé epochy a tohle se proti tomu tedy může zdát méně. Ale je to málo? Autor s vypravěčem chápou efekt jinak a tvrdí se: „Osud člověka je stejně impozantní jako osud národa.“
Už jinou věcí bohužel zůstaly odvážné plány, které poutníkům Karel Hynek nastínil na samém začátku… a na něž nedošlo ani náznakem.
V druhém dílu Máje, nazvaném Říjen, chtěl líčit osudy Hynka, Viléma a Jarmily, když putují s Dantem a „Beatrix“ do ráje, do očistce a do samého pekla. Chtěl sepsat i Utrpení mladého Hynka alias polemiku s Wertherem. Ale… Nic z toho nevzniklo. Už ho to po třiceti letech ani nenapadlo.
Podivuhodné cesty Ámose Goldsilbera. Ilustroval Oldřich Liška. Jako STOU knihu Martina Petišky vydalo Nakladatelství Olympia. Velké Přílepy 2024. 288 stran.
Podivuhodné cesty Ámose Goldsilbera - Martin Petiška | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Literatura
Bezohledná architektura čínského mocenského vzestupu
Mezi barvami a tichem: Co mi únorové knihy prozradily o světě i mně samé
Svět, kam příliš často nenahlížíme
Perla
Kingovské příběhy Ronalda Malfiho
Zeyer nebyl bůh, ale čtěme ho dál
Co o nás prozrazují naše knihovny a které poklady jsme přehlédli?
Kdo byl Vladimír Thiele?
Emanuel z Lešehradu věru nebyl literární velikán, ale...
Hercule Poirot přehledně
První letošní novinky edice Hlas
5 valentýnských citátů z knih
Tajnosti Londýna podle Alama Moora
Ozvěny nedovřených stránek: Lednové ticho
Hemingwayovi: Zpráva o jedné toxické rodině
Jiří Dědeček nejen o sobě
Jason Mason: Můj otec byl MIB
O některých nedostatcích foglarovek aneb Tučapského přísnost
Sherlock a rozdmýchávání první světové války
Koralina aneb Vstup do jiného světa
Další články v rubrice Literatura
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.