ISSN 1802-2863 .
Tiráž ...
Dnes je
pátek 14.8.2026, svátek má
Alan
Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy
Autorský web
Rudolfův (po)hřebChvála čiré radostiPůvod psaní, Páral a jiné svízeleNa cestěU nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška
Nejčtenější za 14 dní
Petra Kohoutová učí cizince na VŠ a vydala druhý románJak překonat autismusZnojmo podle Moniky FrecerovéNaznačuje nový Vinnetou, že už Američané se chovali jako náckové?Osvědčené verše z pradávné MateřídouškyCo mi přineslo červencové čtení? A jedna společná otázkaSta let by se dožil Fidel CastroDětská, ale nedětinská hrubínologieBásník Halas
Ježek bez Ježka? Inscenace v Divadle ABC
30.03.2025 Viktorie Švestková Divadlo
Konečně je to tady! Milovníci Osvobozeného divadla, jazzu, a především Jaroslava Ježka se dočkali inscenace, která již podle názvu nese příslib o bližším zasvěcení do jeho života a tvorby. Naplnila se však očekávání diváků?
Městská divadla pražská v posledních letech vynikají přepracováváním známých látek, kterým dávají nový nádech, tempo, důraz. Mezi ně patřilo například představení o Karlu Čapkovi, které si diváci velmi oblíbili. Není tedy žádné překvapení, že když spatřili plakáty s názvem Ježek, měli jistá očekávání.
Hlavní roli Jaroslava Ježka, ztvárnil mladý talentovaný herec Radek Melša. Jeho něžný hlas, herecký výkon, oddanost tématu opravdu jako kdyby přinesli na prkna Ježka ve vší parádě. V dalších rolích se objevila skvělá Nina Horáková, Aleš Bílík, Tomáš Havlínek, Tomáš Pavelka a další. Režie se tentokrát ujal umělecký šéf Městských divadel Pražských Michal Dočekal.
Vše zatím slibuje velmi příjemný prožitek, v čem tedy mohl nastat problém?
Inscenace působí spíše jako zrychlená historie válečných uprchlíků Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Jaroslava Ježka. Děj reflektuje konec Osvobozeného divadla, opět zde ožívá deportace židů, na což je v průběhu celé hry kladen neustálý důraz. Využívání mikrofonů, zvukových a světelných efektů bylo poněkud riskantní, ovšem scéna jako celek funguje velmi efektivně.
Nápadité kostýmy, živá kapela – plná nadaných mladých hudebníků – talenty z hereckých řad, známé melodie. To vše nese veliké plus celému představení.
Kámen úrazu je tedy především ve zvolení názvu. Hra neprozradí vlastně nic bližšího o J. Ježkovi. Jen nám načrtne základní informace ohledně jeho tragickém osudu. Žádný bližší ponor při nastudování tohoto geniálního hudebníka pravděpodobně při vzniku inscenace nenastal.
Na co se má vlastně divák soustředit?
Během hry se nám postupně odhalují mikro témata, která na konci v nic mimořádného nevyústí. Celková atmosféra je velmi ponurá, zahalená do tmy, což velmi pěkně odráží Ježkův tmavomodrý život. Sem tam jen zablesknou vtipy Voskovce a Wericha, které jsou vhodným způsobem pro urychlení tempa celého děje, ale také vytváří kontrast s těžkým tématem holokaustu, zdravotního stavu Ježka a stesku po domově. Toto vše ve finále vytvoří příjemný zážitek, avšak je docela snadné si představit, že ne každý divák bude odcházet z představení spokojený.
Také si nelze nevšimnout implicitně implikovaných narážek na odsouzení Ruské okupace Ukrajiny, která se zde zrcadlí s tehdejší nacistickou agresí a neochotou lidí pomoci židovským obyvatelům, kteří byli v úzkých. Tato forma zapracování je velmi efektivní a hodnotím ji kladně.
Navzdory odchýlení se od tématu, které hra svým titulkem nabízí, se jedná o vcelku příjemné a nápadité zpracování osudu českých velikánů, jejichž písně, životy a odkazy kolují, a ještě několik dalších generacích budou kolovat napříč společností.
Zdroj fotografií: https://www.mestskadivadlaprazska.cz/
Hlavní roli Jaroslava Ježka, ztvárnil mladý talentovaný herec Radek Melša. Jeho něžný hlas, herecký výkon, oddanost tématu opravdu jako kdyby přinesli na prkna Ježka ve vší parádě. V dalších rolích se objevila skvělá Nina Horáková, Aleš Bílík, Tomáš Havlínek, Tomáš Pavelka a další. Režie se tentokrát ujal umělecký šéf Městských divadel Pražských Michal Dočekal.
Vše zatím slibuje velmi příjemný prožitek, v čem tedy mohl nastat problém?
Inscenace působí spíše jako zrychlená historie válečných uprchlíků Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Jaroslava Ježka. Děj reflektuje konec Osvobozeného divadla, opět zde ožívá deportace židů, na což je v průběhu celé hry kladen neustálý důraz. Využívání mikrofonů, zvukových a světelných efektů bylo poněkud riskantní, ovšem scéna jako celek funguje velmi efektivně.
Nápadité kostýmy, živá kapela – plná nadaných mladých hudebníků – talenty z hereckých řad, známé melodie. To vše nese veliké plus celému představení.
Kámen úrazu je tedy především ve zvolení názvu. Hra neprozradí vlastně nic bližšího o J. Ježkovi. Jen nám načrtne základní informace ohledně jeho tragickém osudu. Žádný bližší ponor při nastudování tohoto geniálního hudebníka pravděpodobně při vzniku inscenace nenastal.
Na co se má vlastně divák soustředit?
Během hry se nám postupně odhalují mikro témata, která na konci v nic mimořádného nevyústí. Celková atmosféra je velmi ponurá, zahalená do tmy, což velmi pěkně odráží Ježkův tmavomodrý život. Sem tam jen zablesknou vtipy Voskovce a Wericha, které jsou vhodným způsobem pro urychlení tempa celého děje, ale také vytváří kontrast s těžkým tématem holokaustu, zdravotního stavu Ježka a stesku po domově. Toto vše ve finále vytvoří příjemný zážitek, avšak je docela snadné si představit, že ne každý divák bude odcházet z představení spokojený.
Také si nelze nevšimnout implicitně implikovaných narážek na odsouzení Ruské okupace Ukrajiny, která se zde zrcadlí s tehdejší nacistickou agresí a neochotou lidí pomoci židovským obyvatelům, kteří byli v úzkých. Tato forma zapracování je velmi efektivní a hodnotím ji kladně.
Navzdory odchýlení se od tématu, které hra svým titulkem nabízí, se jedná o vcelku příjemné a nápadité zpracování osudu českých velikánů, jejichž písně, životy a odkazy kolují, a ještě několik dalších generacích budou kolovat napříč společností.
Zdroj fotografií: https://www.mestskadivadlaprazska.cz/
Komentáře čtenářů
Několik posledních článků v rubrice Divadlo
Před sto lety zemřel Václav Sojka, podivuhodný dramatik
Baletní přípravka Národního divadla zve na cestu kolem světa.
Vzpomínkový den k 80. výročí narození Vlastimila Harapese
150 studentů na jednom jevišti. Konzervatoř Taneční centrum Praha uzavírá sezonu
Maďarský soubor Royal Ballet Fehérvár vystoupil v Domě tanečního umění
Festival PRAGUE ON POINT: světové baletní hvězdy i nová generace talentů
Konzervatoř Taneční centrum Praha uvede absolventská představení
Taneční učitelé roku 2026 ocení inspirativní pedagogy a mladé taneční talenty
Praha bude baletní metropolí. Choreograf Bubeníček přiveze světové tanečníky
Olomoucké nejen shakespaerovské léto v letním kině
Mezinárodní týdny tance slaví 40 let: v dubnu do Prahy přijedou soubory z Evropy
Maďarský soubor Royal Ballet Fehérvár uvede v Praze taneční divadlo Kameny
Hurvínek letos slaví 100. Už ho znají vaše děti?
Romeo a Julie na Valentýna
50 démonů čtverečních, toť horor a smích
Mimořádná divadelní spolupráce
Vánoční taneční scéna roztančí pražské Kongresové centrum
Sváteční tip pro celou rodinu: Hurvínkův Mikuláš a Pohádky pro Hurvínka
Vánoční turné aneb Kouzelné Vánoce s Majdou a Petrem
Plzeňské Tylovo divadlo hraje pro ležérní publikum
Další články v rubrice Divadlo
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.