Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

ISSN 1802-2863 . Tiráž ... Dnes je sobota 19.7.2025, svátek má Čeněk

Webmagazín
Nejnovější články
Společnost
Literatura
Divadlo
Hudba
Film
Výtvarné umění
Komiks
Soutěže a kvízy

Autorský web
Nejnovější příspěvky
Próza
Poezie
Miniškola tvůrčího psaní

Ostatní
Redakce

Vinnetouův odkaz

15.04.2025 Ivo Fencl Literatura

Vinnetouův odkaz se jmenuje čtvrtý díl klasického Vinnetoua, který až letos vychází s veškerými dohledatelnými obrázky Zdeňka Buriana. Ano, je pravda, že nakladatelství Albatros nevydalo žádné „album“ mayovských ilustrací tohoto malíře, ale zato velmi pilně reedituje mayovky své edice Knihy odvahy a dobrodružství, aby do každé pečlivě doplňovalo veškeré Burianovy kresby i malby, jimiž se k témuž dílu šťasten vracel.

Doslovy knihy doplňuje Karel Jordán, což je pseudonym úspěšného hudebního producenta Karla Deniše (produkoval především písně Petra Muka), a tento „poslední díl“ Vinnetoua je, nalijme čisé víno, nejslabší, a to navzdory tomu, že teprve jej inspirovaly reálné Spojené státy: když se tam Karel May konečně zajel podívat.

Udělal to krátce před smrtí a poprvé viděl Niagaru, anebo usedl u gigantického pomníku náčelníka Seneků a nechal se tam fotografovat a tento snímek v naší knize taky najdeme. Ta kniha vlastně je částečně záznam oné Mayovy výpravy, ale na staré hrdiny také dojde a překvapivě se tu vynoří třeba Santerovi synové.

Připomenu: Santer byl nejen podlý vrah Vinnetouova tatínka, ale i jeho sestry.
Kniha Vinnetouův odkaz nejdávněji vyšla roku 1910 v příloze katolického deníku Augburger Postzeitung. Po Mayově smrti do ní bylo bohužel ryto hned několika rýči a kupodivu náhle vadil i sám Karel May, anžto starý zálesák Max Pappermann, až příliš sentimentální chlap, je nepochybně jeho alter egem. Byl vyškrtnut roku 1935, putoval do odpadu a místo něj se objevila čilejší a osvědčená dvojice ze starších mayovek Pitt Holbers a Dick Hammerdull.

„Vládli“ knize za období nacismu, aniž by Hitlera uctívali a znali, a vydrželi tam čtvrt století, ale roku 1960 se vrátil péčí upravovatele Hanse Wollschlögera (1935-2007) původní text. Je ovšem fakt, že scény, které náš Zdeněk Burian již vytvořil s onou původní-nepůvodní dvojicí, zůstávají i v aktuální knize, ač už tam dvojice není.

Vinnetouův odkaz má úvod Předzvěsti a tři části: Do země indiánů (včetně kapitoly U Manitouova ucha), Po temných a krvavých lovištích (včetně kapitol Klan andělů strážných a V Domě smrti) a U Mount Vinnetou.

Poprvé u nás vydal tuto knihu Vojtěch Šeba (1922) pod titulem Závěť Vinnetouova a název Vinnetouův odkaz patří teprve dvěma vydáním Toužimského a Moravce (1932, 1940). Po převratu (1989) vyšla stejná kniha i jako Vinnetouovi dědicové a letos čtenářům předkládanou verzi přeložil (a přiznaně trochu zkrátil) Jiří Stach (1930-2024), a to už roku 1992. Tehdy, ještě v nakladatelství Olympia, byl jeho překlad doplněn pérovkami Gustava Kruma (1924-2011), ale nyní se vrací Zdeněk Burian, asi jediný výtvarník s Mayem naprosto srostlý a kongeniální. Viz třeba jen obrázek (str. 360).

„Bleskurychle namířil na Sebulona a potom na Harimana. Třeskly dva výstřely.“ Anebo: „Všech osm kopí jsem proděravěl.“ Nebo: „To je zázrak, o kterém jsem se ti zmínil. Závojový vodopád,“ řekl medicinman.“ Nebo. „Byl to Kiktahan šonka, Bdělý pes, který kdysi přísahal zkázu Apačům.“

Na samém konci tohoto (85.) svazku edice KOD je velmi zajímavá informace: stejné nakladatelství připravuje knižního průvodce celou edicí Knih odvahy a dobrodružství. Znám jednoho zarytého sběratele té edice, chodil jsem s ním na gymnázium a nepochybuji, že by podobného průvodce taky napsal. Nebo ne? Každopádně už jsem mu toho skutečného doporučil, ať si může Josef znovu přerovnat a porovnat vědomosti… A to, že kniha vyjde, znamená, že nebude přerovnávat sám.

Karl May: Vinnetouův odkaz. Ilustroval Zdeněk Burian. Na patitulu a zadní straně obálky kresba na volném archu z druhé poloviny šedesátých let pro nadšenou čtenářku.
KOD 85/IV, sběratelské vydání. Přeložil Jiří Stach. Doslov Karel Jordán. Odpovědný redaktor Ondřej Müller. Albatros. Praha 2025. 392 stran.
Vinnetouův odkaz - Karel Jordán, Karl May | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví

Komentáře čtenářů

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.051 s

Jméno:		Email:
Nadpis:
Komentář:
Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům: Jaký je součin tří a čtyř?

Autorský web

Nejčtenější za 14 dní

Spolupracujeme

Vinnetouův odkaz

Komentáře čtenářů

Několik posledních článků v rubrice Literatura